Hlavní obsah

Chladíme procesor - díl druhý

Novinky, Marek Schäferling

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zatímco před týdnem jsme probrali běžné vzduchové chladiče procesorů, dnes nás čeká něco mnohem zajímavějšího. Řeč bude o vodním chlazení, která se stále častěji objevuje u velmi výkonných počítačů již od výroby. Příkladem může být pracovní stanice Power Mac G5.

Článek

Víte, co je myšleno slovem "vodník", když je použito ve spojení s počítačem? Samozřejmě, jde o vodní chlazení komponent v počítači. A přestože nejde v oboru technických disciplín (hlavně strojírenství) o nic nového, v počítačích se okruhy vodního chlazení začaly objevovat teprve před nějakými pěti lety.

Základ myšlenky

Pokud chladíme procesor a ostatní komponenty v počítačové skříni vzduchem, musíme zajistit dostatečnou cirkulaci tohoto chladícího média. A pokud máme počítač ve špatně větrané místnosti, nedej bože uvězněný ve stole či jiné přihrádce, může jít o úkol hodný Pythagora.

Nebylo by tak vůbec špatné teplo odvést jinam, kde není problém jej vyzářit do okolí. Už samotné odvedení tepla mimo skříň značně zjednoduší tepelnou výměnu, což je také základní motto každého dobrého vodníka.

Z čeho se skládá

Každé vodní chlazení musí mít chladící blok, který odebere teplo z některé počítačové komponenty (procesor, grafická karta...) a předá jej vodě v oběhu.

Dalším stupněm jsou logicky hadičky, které ohřátou vodu odvedou od bloku k radiátoru, kde je voda ochlazena. Odtud kapalina proudí zpět přes čerpadlo do chladícího bloku.

U lepších vodníků najdeme v okruhu více bloků, které nechladí pouze procesor počítače, ale i čipovou sadu, případně grafickou kartu nebo pevný disk. Dělají se dokonce i vodou chlazené zdroje.

Nejdůležitější části vodníka jsou blok a radiátor. Nic jiného neovlivňuje účinnost více než kvalitní měděný blok a rozměrný radiátor pro výměnu tepla.

Voda vs. vzduch

Dobře navržené a vyrobené vodní chlazení by mělo mít mnohem lepší vlastnosti, než sebelepší přímé chlazení vzduchem uvnitř skříně. V praxi platí toto pravidlo dvojnásob, neboť radiátor na hadičkách jistě umístíme lépe, než celou počítačovou bednu.

Pro srovnání hodnoty účinnosti různých chladičů:

ChladičTypTepelný odpor [°C/W]
Scythe Ninja (800rpm)vzduch0,34
Intel BOX Cooler (3600rpm)vzduch0,41
TT Big Typhoonvzduch0,31
TT Sonic Towervzduch (pasivní)0,62
TT Big Watervoda0,30
Asetek WaterChill Extvoda0,22

Tepelný odpor - méně je lépe

Jak je z tabulky vidět, jsou velké rozdíly i mezi různými druhy vodního chlazení. Aby také ne, když komplet Thermaltake Big Water pořídíte za tři a půl tisíce, kdežto špičkový Asetek WaterChill v přepočtu za sedm. Velkou roli zde hraje také fakt, že Big Water je interní chlazení dovnitř do skříně, kdežto Water Chill je externí.

Když chcete ticho

Záměrně jsem se zatím vyhýbal veškerým narážkám na hlučnost. Jednak je to věc případ od případu, a jednak je každý trochu jinak citlivý. Obecně ale platí, že vodí chlazení je při stejné úrovni hluku účinnější, než vzduchové. Tím pádem je možné pro uchlazení stejného počítače použít tiššího vodníka.

Znáte-li chladiče Zalman, například takový CNPS 9700, možná si teď klepete na čelo. Jak může voda překonat něco téměř neslyšitelného? Zkusíme na to jít stejnou cestou. Přes vodní chlazení Zalman Reserator.

Reserator je separátní chladící věž, ve které je ukryto velmi tiché ponorné čerpadlo (jediný zdroj hluku). Díky koncepci "chladíme venku" může mít Reserator plochu až 1,5 metru čtverečného. Tímto způsobem není problém uchladit ani 200 W odpadního tepla z velmi výkonných procesorů a grafických karet.

Destilovaná voda i olej

Jisté úskalí vodníků představuje oběhová kapalina. Ta se jednak vypařuje, a také nemůžete použít jen tak třeba vodu z vodovodu. Nečistoty a rozpuštěné látky by se pomalu usazovaly v chladicím bloku okruhu a snižovaly tak jeho účinnost.

Je proto nutné použít buď destilovanou vodu nebo speciální olej. Nejčastější volbou je ale právě "destilka", která je levná a dobře dostupná. Tak jako tak je přenosové médium nutno pravidelně kontrolovat a doplňovat. 

Koupit nebo vyrobit?

Kromě kompletních řešení typu Big Water nebo Water Chill si část nadšenců vyrábí vodníka na míru. Sehnat totiž můžete jednotlivé díly od bloků na procesory, přes různé rezervoáry a indikátory toku, až po UV reaktivní hadičky. A pokud nepohrdnete starším chladičem Škody 120L namísto honosného radiátoru, může být výroba vodníka při troše snahy finančně i vcelku nenáročnou záležitostí.

Vodník - odpadlík

Samozřejmě se najdou i ukázky extrémního nepochopení principu. Například společnost Titan nabízí jistý vodní okruh Datacooler DWC-A1, který má však radiátor umístěn v 5,25" šachtě počítače, a teplo tak odevzdává zpět do vnitřku bedny. Zvláštností na tomto řešení je jeho směšný výkon na hranici chladiče za 300Kč. Bohužel cena kompletu je dvanáctkrát vyšší. 

Proč chladit vodou?

Jednak je to způsob odlišit svůj počítač od ostatních. Vodník je stále cosi exotického, cosi neobvyklého a neotřelého. A pokud je to navíc vodník externí, všimne si jej zaručeně každý.

Vodní chlazení je výborná věc i v případě, že chcete absolutní ticho. Protože vodní pumpa a výměník tepla může být třeba ve vedlejší místnosti, těžko najdete lepší způsob. Jen cena pasivních věží není nejnižší.

A nakonec nesmíme opomenout ani výkon. Vodníci se vyskytují často v silně přetaktovaných počítačích, neboť dosahují lepšího výkonu než vzduchová chlazení.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám