Článek
Za překotným vědeckotechnickým pokrokem mimo jiné stojí masivní investice do umělé inteligence (AI) a automatizace výroby. „Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů,“ popsal vědec Václav Kubáček, jeden ze zakladatelů ICHR.
Humanoidní robot je z pohledu praxe pohyblivé zařízení umožňující „lidskou“ zručnost. „Což obvykle zahrnuje dvě ruce, trup a hlavu či senzorový modul. Jeho architektura je cíleně navržena tak, aby bez problému zvládl pohyb a manipulaci v prostředí, které bylo původně vytvořeno výhradně pro lidi,“ doplnil Kubáček.
Typickým příkladem nasazení humanoidních robotů je podle ČVUT obsluha jednoduchých stanovišť, kde se pracuje s nízkým taktem a jednoduššími kroky, jako je vložení dílu do přípravku, stisknutí tlačítka, vyjmutí obrobku a jeho odložení.
„V těchto situacích může robot nahradit dočasnou ruční práci tam, kde se úkol velmi často mění a firmě se zkrátka nevyplatí stavět specializovaný jednoúčelový stroj,“ vysvětlil Václav Kubáček.
Dané mechanické pomocníky je již možné pořídit na volném trhu. Jedním z prodejců, a zároveň partnerem ICHR, je společnost Alza – ta nabízí humanoidního robota Unitree G1 ve dvou variantách za 438 tisíc a 1,4 milionu korun.
„Kromě společností působících v logistice a skladování mají velký zájem firmy pořádající eventy, dále pak také stavební, výrobní či IT firmy. Nechybí ale ani implementátoři. To znamená firmy, které se chtějí zabývat robotikou a být implementátory pro kohokoli, kdo bude mít zájem,“ sdělila Novinkám mluvčí Alzy Eliška Čeřovská.
Kdy je lepší lidská síla?
Přes veškeré vymoženosti ale existují pracovní scénáře, ve kterých humanoid v současné fázi technologického vývoje naráží na limity samotné fyziky, na legislativu spojenou s bezpečností práce nebo prostě na ekonomickou neefektivitu.