Hlavní obsah

Británie spustila AI superpočítač za miliardy. Pomůže s rakovinou, nemocnými kravami i bezpečností

4:27
4:27

Poslechněte si tento článek

Nový superpočítač s umělou inteligencí Isambard-AI v hodnotě 225 milionů liber (7,2 miliardy Kč) bude nasazen k identifikaci nemocných krav v Somersetu ve Velké Británii. Postará se i o zpřesnění diagnostiky rakoviny kůže u lidí s tmavším odstínem pleti a pomůže ve vývoji nositelných AI asistentů, kteří by mohli pomáhat policii při předcházení rizikovým situacím. Vědci doufají, že superpočítač odstartuje novou éru technologických, lékařských a sociálních průlomů.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační obrázek

Článek

Superpočítač minulý týden v Bristolu ve Velké Británii slavnostně zapnul státní tajemník pro vědu a techniku Peter Kyle. Ten prohlásil, že Spojenému království nyní poskytuje surovou výpočetní sílu, která zachrání životy, vytvoří pracovní místa a pomůže rychleji dosáhnout cíle uhlíkové neutrality, píše web The Guardian.

Vědci doufají, že Isambard-AI, pojmenovaný po Isambardu Kingdom Brunelovi (inženýr 19. století, který se zasloužil o stavbu přelomových mostů a železnic), rozpoutá vlnu technologických, lékařských a sociálních průlomů poháněných umělou inteligencí.

To umožní akademikům a veřejným institucím přístup k obrovskému výpočetnímu výkonu, který byl dříve výsadou soukromých technologických společností.

Dosažení suverenity v oblasti AI

Investice do nového superpočítače je součástí vládní snahy o dosažení suverenity v oblasti umělé inteligence ve výši dvou miliard liber (56,7 miliardy Kč), aby se Británie nemusela spoléhat na zahraniční zpracovatelské čipy, pokud jde o pokrok ve výzkumu umělé inteligence.

Stroj je vybaven 5400 superčipy Nvidia a je umístěn v černé kovové kleci obehnané žiletkovým drátem severně od Bristolu. Měsíčně spotřebuje téměř jeden milion liber elektřiny převážně z jaderných elektráren a měl by pracovat 100 000krát rychleji než průměrný notebook.

V tvrdé mezinárodní konkurenci o výpočetní výkon se jedná o největší veřejně uznávané zařízení ve Spojeném království, které však bude jedenácté nejrychlejší na světě za zařízeními v USA, Japonsku, Německu, Itálii, Finsku a ve Švýcarsku.

Několik modelů umělé inteligence

Jedním z modelů umělé inteligence, který vyvíjejí akademici z Bristolské univerzity, je algoritmus, který se učí z tisíců hodin záznamů o pohybu člověka pořízených pomocí nositelných kamer.

Jeho cílem je předvídat, jak se lidé budou pohybovat v budoucnu. Tato technologie by mohla najít uplatnění v celé řadě situací – od odhadu chování davu během protestů až po prevenci nehod na stavbách či v průmyslovém prostředí.

„Na základě vzorců lidského chování, které v reálném čase zachycuje nositelná kamera, by algoritmus vycvičený pro superpočítač Isambard-AI mohl dokonce včas varovat, že v příštích dvou minutách se zde pravděpodobně něco stane,“ řekla profesorka počítačového vidění na Bristolské univerzitě Dima Damenová.

Profesorka dodala, že umělá inteligence má obrovské etické důsledky a že by bylo důležité vždy vědět, proč systém udělal dané rozhodnutí. „Jednou z obav z umělé inteligence je, že někteří lidé budou vlastnit technologii a know-how a jiní ne. Naší největší povinností jako výzkumníků je zajistit, aby data a znalosti byly dostupné všem,“ vysvětlila Damenová.

AI pomůže odhalit nemocné krávy a rakovinu kůže

Další vyvíjený model umělé inteligence by mohl odhalit časné infekce u krav. Stádo v Somersetu je nepřetržitě natáčeno, aby bylo možné vycvičit model, který předpoví, zda je zvíře v raném stadiu mastitidy, která ovlivňuje produkci mléka a představuje problém pro blaho zvířat. Vědci z Bristolu se domnívají, že by to mohlo být možné na základě detekce jemných změn v sociálním chování krav.

„Chovatelé se samozřejmě o své stádo velmi zajímají, ale nemají nutně čas sledovat všechny krávy ve svém stádě nepřetržitě den co den, takže umělá inteligence jim tento pohled poskytne,“ popsal Andrew Dowsey, profesor vědy o zdravotních datech na Bristolské univerzitě.

Třetí skupina výzkumníků využívá superpočítač k odhalování zkreslení při detekci rakoviny kůže. James Pope, vedoucí lektor datové vědy na Bristolské univerzitě, již na Isambardu provedl kvadriliony, ne-li kvintiliony výpočtů, aby zjistil, že současné aplikace pro kontrolu znamének a lézí na příznaky rakoviny fungují lépe na světlejších odstínech kůže.

Pokud se to potvrdí dalším testováním, mohly by být aplikace přeladěny tak, aby nedocházelo ke zkreslení. „Bylo by poměrně obtížné a upřímně řečeno nemožné to udělat s tradičním počítačem,“ vysvětlil Pope.

Výběr článků

Načítám