Digitální tepny v ohrožení. Írán může část světa odříznout od internetu

Íránská agentura Tasnim News Agency nedávno upozornila na zranitelnost podmořské infrastruktury v Hormuzském průlivu. Ten není klíčový jen pro přepravu ropy, ale i pro globální datové spojení – vede jím řada optických kabelů propojujících Evropu, Asii a Blízký východ.

Země jako Spojené arabské emiráty, Katar nebo Saúdská Arábie v posledních letech masivně investují do datových center a umělé inteligence. Chtějí snížit závislost na ropě a stát se technologickými centry regionu.

Tato strategie je ale závislá na stabilním internetovém propojení se světem. A právě to může být slabé místo. Podle serveru Binance Square by poškození několika klíčových kabelů mohlo způsobit rozsáhlé výpadky internetu nejen v Perském zálivu, ale i v dalších částech světa.

Situace není pouze hypotetická. V rámci současného napětí mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem už došlo k útokům na digitální infrastrukturu.

Podle serveru Iran International zasáhly íránské drony zařízení cloudových služeb v Bahrajnu a Spojených arabských emirátech. To ukazuje, že i komerční technologická infrastruktura se může stát cílem.

Írán zároveň pohrozil, že by mohl přerušit podmořské kabely, zaminovat Hormuzský průliv nebo podniknout další odvetné kroky proti technologickým firmám působícím v regionu.

Podmořské kabely jsou přitom velmi zranitelné. Každoročně dochází ke stovkám jejich poškození – většinou neúmyslně, například kotvami lodí nebo rybářským vybavením. Je ale rozdíl, pokud se neúmyslně poškodí jeden kabel, nebo pokud cíleně dojde k poškození všech klíčových spojů.

Opravy jsou navíc velmi složité. Na světě existují jen desítky specializovaných lodí a samotná oprava může trvat týdny či dokonce měsíce. V konfliktních oblastech se totiž proces výrazně protahuje.

Analytička Masha Kotkinová pro server Stimson uvedla, že datová centra, cloudové služby a kabely se stávají novými strategickými cíli podobně jako přístavy, ropné terminály nebo lodní trasy.

Írán navíc označil infrastrukturu amerických technologických firem v regionu za „nepřátelskou“. Do této kategorie by mohly spadat i samotné kabely.

Dopady případného útoku by nebyly omezeny jen na Blízký východ. Přerušení spojení by mohlo zasáhnout finanční transakce, mezinárodní obchod, cloudové služby i běžné uživatele internetu v Evropě, Africe a Asii.

Státy i firmy proto hledají alternativní řešení – například pozemní kabely přes Irák nebo Sýrii, případně satelitní internet jako Starlink. Ani jedno ale není plnohodnotnou náhradou. Pozemní trasy přinášejí nové geopolitické problémy a satelity nemají kapacitu nahradit objem dat přenášený optickými kabely.

Dlouhodobý konflikt by mohl ohrozit ambiciózní plány zemí Perského zálivu na přechod k technologickým ekonomikám. Zároveň by mohl odradit zahraniční investory nebo je přesměrovat jinam.

Paradoxně tak právě hrozba útoků na digitální infrastrukturu může být jedním z faktorů, který bude tlačit na zmírnění napětí v regionu.