Článek
„Celý incident odstartoval telefonát údajného kriminalisty z Vyškova. Falešný vyšetřovatel ženě tvrdil, že na její jméno a zfalšovanou plnou moc byl schválen úvěr na čtyři sta tisíc korun,“ přiblížila Monika Kozumplíková.
Pro zvýšení důvěryhodnosti zaslal podvodník ženě e-mail s oficiálně vypadajícím předvoláním k podání vysvětlení a fotografií údajného pachatele.
Následně byla žena přepojena na dalšího odborníka, který se vydával za bezpečnostního pracovníka České národní banky. Ten se prokázal padělaným občanským průkazem a průkazem zaměstnance banky. „Ženě namluvil, že z pobočky v Praze unikly její osobní údaje a k záchraně peněz je nutné si vzít duplicitní půjčku a všechny prostředky převést na speciální překlenovací účet,“ uvedla Kozumplíková.
Vystrašená žena byla v době telefonátu v zaměstnání a pod tlakem převedla tři sta tisíc korun mezi svými vlastními účty v různých bankách. V jedné z nich navíc okamžitě zažádala o půjčku ve výši čtyři sta tisíc. „Jakmile jí půjčku v bance schválili, chtěla odeslat na bankovní účet určený podvodníky více než sedm set dvacet tisíc korun. Podvodníci jí ještě napověděli, aby v případě ověření účelu půjčky bankéřům řekla, že peníze potřebuje na rekonstrukci domu,“ poznamenala mluvčí.
Důvěřivá žena ale měla štěstí. Bankéři vyhodnotili její platbu jako rizikovou a transakci pozdrželi. Mezitím už podezření na podvod pojala i mladá žena, hovor s podvodníky ukončila a realitu si sama ověřila telefonicky u své banky.
„Díky ostražitosti bankéřů nebyla platba vůbec schválena, účet ženě banka zablokovala a žádost o úvěr následně anulovala. Peníze tak zůstaly v bezpečí,“ dodala Kozumplíková. Neznámým podvodníkům hrozí za podvod až pět let odnětí svobody.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.