Článek
Podvodníci se o ženu začali telefonicky zajímat v polovině května. Na druhém konci se ozval muž, který se představil jako kriminalista. „Ženu přesvědčil o tom, že konkrétní podezřelý zneužil její osobní údaje k založení úvěru. Proto jí důrazně doporučil ihned jednat,“ popsal začátek podvodu policejní mluvčí Radomír Šiška.
Falešný policista ženu ubezpečil, že jí vzápětí zatelefonuje pracovník České národní banky, který s ní podnikne veškeré nezbytné kroky k tomu, aby své peníze uložila do bezpečí.
Scénář pak pokračoval přesně podle instrukcí podvodníků. Údajný bankéř ženu přesvědčil a postupně přiměl k tomu, aby převedla veškeré své úspory na jím určené konto, které označil za bezpečné.
„Ve čtyřech platbách pak v domnění záchrany svých financí převedla přes jeden milion korun na cizí účet,“ podotkl mluvčí. Teprve později si uvědomila, že se stala obětí promyšleného podvodu a vše nahlásila na policii. Kriminalisté nyní případ vyšetřují jako trestný čin podvodu.
Nenechte se tlačit do kouta
Policie v souvislosti s tímto případem opětovně apeluje na veřejnost, aby byla při telefonátech z neznámých čísel maximálně obezřetná. Podvodníci často využívají momentu překvapení a časového nátlaku.
„Jakmile je hovor, zpráva nebo e-mail neočekávaný, tak je podezřelý. Nikdy se nenechte do ničeho tlačit a vždy si vše předem pečlivě promyslete. Vždy se zamyslete nad tím, kam přeposíláte své peníze. Pokud si nejste absolutně jistí, vše si raději ověřte jinou cestou,“ vysvětlil Šiška.
Banky ani Policie ČR nikdy po klientech nepožadují převody peněz na jiné účty kvůli jejich „zabezpečení“, ani nežádají o sdělení citlivých přístupových údajů či PIN kódů. V případě jakýchkoliv pochybností je nejlepším řešením hovor okamžitě ukončit a kontaktovat svou banku prostřednictvím oficiální infolinky.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.