Článek
„Tento rok je z tohoto pohledu nejtěžší za poslední čtyři roky. Nárůst byl ohromující,“ konstatoval Pavel Šašek, expert Komerční banky na kyberbezpečnost.
Počet napadených platebních karet se u klientů tohoto finančního ústavu meziročně zvýšil o třetinu a hodnota podvodných karetních transakcí vzrostla o 80 %.
V oblasti platebního styku přibylo 49 % napadených klientů a hodnota podvodných transakcí se více než zdvojnásobila. Průměrná škoda tak u podvodů cílených na platební karty byla 4900 korun, u platebních podvodů pak 199 tisíc korun.
Investice a kryptopodvody
Nejčastějšími platebními podvody zůstávají investiční a kryptopodvody. To je situace, kdy kyberpodvodníci svým obětem namluví, že mohou zázračně zbohatnout, pokud do něčeho investují.
Následuje vishing, tedy falešné telefonáty bankéřů nebo policistů. Tam podvodníci z lidí lákají jejich úspory nebo je nutí brát si úvěry například pod záminkou, že jsou jejich peníze v ohrožení.
„Současně ale vidíme, že počet případů i způsobené škody dál rostou a útočníci své scénáře velmi rychle obměňují. Když se lidé naučí odmítat převod na údajně bezpečný účet, podvodník pošle kurýra pro hotovost. Když znají funkci ověření bankéře v aplikaci, snaží se jim e-šmejdi namluvit, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp je totéž,“ doplnil Šašek.
Klasická oběť útočníků přitom ani zdaleka není neznalý senior, ale spíše člověk středního věku. Nejčastěji jim podlehnou lidé narození mezi roky 1974 a 1979.
„Ti už si něco naspořili, mají odrostlé děti a chystají se na stáří. Mají pak například obavu, že o úspory přijdou,“ uvedla psycholožka Helena Sováková, která více než dvacet let působila v ozbrojených složkách a vedla Odbor operační psychologie Armády České republiky.
Nátlak i neochota přiznat omyl
U podvodů tak podle ní často hraje roli strach člověka, že přijde o své peníze. „Podvodníci nejprve vyvolají pocit ohrožení a spustí silnou emoční a stresovou reakci. Následně vytvoří časový tlak, vystupují jako autorita a člověka postupně izolují od okolí,“ doplnila Sováková.
Mozek se podle ní v takové chvíli přirozeně soustředí především na co nejrychlejší odstranění bezprostředně vnímané hrozby, nikoliv na důkladné ověřování informací. „Člověk hůře vnímá souvislosti, obtížněji zvažuje alternativy a snáze přehlédne varovné signály. Jde o běžnou reakci mozku na akutní stres, kterou může za určitých okolností zažít každý z nás,“ dodala.
Podvodníci obvykle nezačínají požadavkem na převod celoživotních úspor. Nejprve chtějí zdánlivě neškodný krok – například instalaci aplikace, ověření platby nebo zadání jednoho údaje. Využívají přitom přirozenou tendenci lidského mozku zachovávat soulad s předchozími rozhodnutími.
Jakmile člověk udělá první krok, roste pravděpodobnost, že bude pokračovat i v dalších, protože mozek má přirozenou potřebu dokončit to, co už začal. „Člověk už neinvestuje jen peníze, ale také svůj čas, důvěru a vlastní rozhodnutí. Přiznat si, že první krok byl chybný, je psychicky náročné, proto mozek častěji hledá důvody, proč pokračovat, než aby své předchozí rozhodnutí zpochybnil,“ řekla Sováková.
U investičních podvodů proto může oběť posílat další peníze i ve chvíli, kdy ji banka varuje. Naděje, že ještě jedna platba vše napraví, je pro mozek v dané chvíli psychicky snesitelnější než přijmout ztrátu a připustit vlastní omyl.
Každou platbu je třeba ověřit
V období dovolených přibývá podvodů spojených s rezervací ubytování nebo auta přes různé specializované portály. Útočníci mohou znát konkrétní údaje o rezervaci, a jejich zpráva proto působí mimořádně důvěryhodně. Vydávají se za hotel nebo zákaznickou podporu portálu a tvrdí, že platba neproběhla, je nutné ověřit kartu nebo doplatit městský poplatek.
Falešná výzva může přijít e-mailem, SMS, přes WhatsApp, ale také prostřednictvím interního chatu samotného portálu. Odkaz pak vede na stránku, která vzhledem napodobuje skutečný rezervační systém.
„Varovným signálem je tlak na rychlou platbu, hrozba zrušením rezervace nebo požadavek, aby klient znovu zadal údaje ke kartě,“ řekl Šašek.
V poslední době se pak šíří podvodné SMS e-maily, které se vydávají za aplikaci EasyPark. Tu používá řada lidí pro parkování. Na informaci, že dluží třeba dvacetikorunu, kliknou i ti, kteří auto nemají. A když bez rozmyslu „uhradí“ třeba i mírný dluh, předají útočníkům své platební údaje.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
