Článek
Modus operandi probíhá podle „osvědčeného“ scénáře: člověku nejprve z běžného čísla volá dispečer podvodného call centra. Ten se představí pod ukradenou identitou (často i s fotkou padělaného průkazu policisty) s tím, že si na oběť údajně někdo vzal půjčku. Následuje další hovor s falešným bankéřem České národní banky (ČNB), který zneužívá jméno skutečného zaměstnance finanční instituce.
První poškozená takto přišla o 625 tisíc korun. „Nechala se přesvědčit, že si na její plnou moc chce někdo v bance vzít úvěr. Proto musí rychle vybrat všechny peníze, vzít si ještě maximální možnou půjčku a celkovou sumu hotově předat cizímu muži na ulici, aby je uchránila,“ popsal mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Po předání ji dispečer přesvědčil, aby šla na toaletu a nahá se zepředu i zezadu vyfotila. „Chtěl tak prý ověřit, zda nebyla při předávce napadena. Žena ho poslechla, nafotila se a snímky odeslala,“ dodal mluvčí.
Psychický teror a pravidlo 3Z
Další pražská žena takto přišla dokonce o 1,7 milionu korun, které nadvakrát předala cizím mužům hotově na ulici. „Pět minut poté jí přišla zpráva, že až bude doma, musí proběhnout fyzická kontrola, zda ji někdo nenapadl. Podle pokynů se svlékla donaha, vyfotila zepředu i zezadu a snímky poslala pachateli,“ řekl Jan Daněk.
V posledním případě třetí dotyčnou okradli o 950 tisíc. „Peníze tentokrát nepředala fyzicky na ulici, ale odeslala je na účet, který jí pachatelé sdělili. Následně se také nafotila nahá a fotografie poslala,“ sdělil mluvčí. Ukazuje to podle policie na fakt, že oběti jsou pod tak silným vlivem pachatelů, že dělají i věci, které jsou jen těžko pochopitelné.
Případy jsou kromě nahoty tragické i proto, že jakmile člověk odevzdá peníze, už je nikdy neuvidí, a pokud jsou půjčené, musí je dlouhá léta splácet. Bestiální trik zpravidla spočívá v psychologii naléhavého lidského hlasu, který nenechá oběť věc jakkoliv promyslet. Naopak na ni pomocí tisíckrát vyzkoušených scénářů tlačí, že jde o boj s časem a nesmí nikomu nic říct. Nezáleží na inteligenci napadené osoby; past spočívá v brutálním útoku na emoce pod obrovským tlakem.
„Skutečný policista vás po telefonu nikdy nebude nutit, abyste nezavěšovali. Na rozdíl od podvodníků, jejichž hlavním cílem je oběť nepustit z hovoru, dokud neprovede transakce. Oni nemají jinou cestu, jak na jedince efektivně tlačit. Ihned po zavěšení lze vytočit linku 158 a přesvědčit se o skutečném stavu věcí,“ popsali kriminalisté z Odboru extremismu a terorismu v Praze.
Policie proto radí řídit se podle jednoduchého pravidla 3Z – zachovej klid, zavěs, zkontroluj.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.