Článek
Čísla hovoří jasně. Podle statistik antivirové společnosti Eset stál loni v červnu Agent Tesla téměř za třetinou (29,15 %) všech zachycených hrozeb, od té doby ale množství detekcí dramaticky klesá.
Aktuálně počet útoků klesl na méně než desetinu, ze zmiňovaných 29,15 % jen na 2,37 %. Vyplývá to z posledních zveřejněných dat Esetu za uplynulý měsíc. Jde mimochodem o nejnižší hodnotu od začátku letošního roku.
V lednu tak podíl dosáhl už jen 2,69 %, v únoru sice přišel mírný nárůst na 3,32 %, ale během března došlo k opětovnému propadu na 3,12 %. V dubnu pak množství detekcí opětovně vyskočilo na 3,44 %. I tak se ale Agent Tesla probojoval s již zmiňovaným podílem 2,37 % mezi deset nejrozšířenějších virů v Česku pro platformu Windows.
Chtějí i výkupné
Agent Tesla patří mezi tzv. spyware. Jde o škodlivé kódy, které si v počítači hrají na špiony – snaží se zůstat co nejdéle v utajení, aby mohly nepozorovaně krást uživatelská data.
„Největším rizikem je spyware pro hesla, která ukládáme do internetových prohlížečů. Webové prohlížeče totiž nejsou před útoky spywaru dostatečně zabezpečené. Útočníci poté profitují z monetizace takto získaných dat, prodeje samotných přihlašovacích údajů či z výkupného za opětovné zpřístupnění služeb,“ varoval Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské výzkumné pobočce Esetu.
Agent Tesla napadá výhradně počítače s operačním systémem Windows a šíří se nejčastěji prostřednictvím nevyžádaných e-mailů. Maskuje se například za faktury či pracovní nabídky. Uživatelé však mohou často poznat, že jde o podvod, a to podle koncovky .exe.
Pokud v příloze objevíme spustitelný soubor s touto koncovkou, neměli bychom přílohu vůbec rozklikávat – naopak je nutné takové e-maily neprodleně smazat. A neplatí to samozřejmě jen v případě škodlivého kódu Agent Tesla, ale také u dalších virů.
Jak zabezpečit počítač i mobil před hackery a viry
Žebříčky nejrozšířenějších škodlivých kódů zpravidla obsahují stále stejná jména. Z toho by se dalo usuzovat, že kyberzločinci neprogramují žádné další hrozby. Realita je ale úplně jiná, internetem kolují každý den statisíce nezvaných návštěvníků, kteří spoléhají na důvěřivost lidí či slabiny systému.
Nebezpečí číhá na uživatele nejčastěji na internetu. Stejně tak se ale nezvaní návštěvníci mohou ukrývat na přenosných médiích, jako jsou nejrůznější externí disky a USB flashky. Zabezpečit je tedy vhodné jakékoli zařízení i ve chvíli, kdy není připojeno k internetu.
Obzvláště to platí o chytrých telefonech a tabletech, které se objevují v tuzemských domácnostech stále častěji. Řada lidí si přitom ani neuvědomuje, že tato mobilní zařízení mohou být napadena úplně stejně jako klasické počítače. Jak zařízení bránit, se dozvíte v našem dřívějším článku.
