Článek
Nebezpečí číhá na uživatele nejčastěji na internetu. Stejně tak se ale nezvaní návštěvníci mohou ukrývat na přenosných médiích, jako jsou nejrůznější externí disky a USB flashky. Zabezpečit je tedy vhodné jakékoli zařízení i ve chvíli, kdy není připojeno k internetu.
Obzvláště to platí o chytrých telefonech a tabletech, které se objevují v tuzemských domácnostech stále častěji. Řada lidí si přitom ani neuvědomuje, že tato mobilní zařízení mohou být napadena úplně stejně jako klasické počítače.
Statisíce virů denně
Žebříčky nejrozšířenějších škodlivých kódů zpravidla obsahují stále stejná jména. Z toho by se dalo usuzovat, že kyberzločinci neprogramují žádné další hrozby. Realita je ale úplně jiná, internetem kolují každý den statisíce nezvaných návštěvníků, kteří spoléhají na důvěřivost lidí či slabiny systému.
Podceňovat ochranu se tedy nemusí vyplatit. Před záškodníky dokážou počítače, tablety i chytré telefony ochránit speciální programy. Kromě klasických antivirů jde například o aplikace, které se soustředí pouze na špionážní software a hledání trojských koňů.
Jiné programy zase dokážou v operačním systému nalézt tzv. keyloggery, které jsou schopné zaznamenávat stisk každé klávesy a nasbíraná data odesílat útočníkovi.
Na PC i mobilu by měl být nainstalován vždy jen jeden bezpečnostní program svého druhu. Dva antiviry na disku dokážou udělat pěknou neplechu. Samotný antivirus ale zárukou bezpečí není.
Řada bezpečnostních programů je nabízena úplně zadarmo. Tvůrci vydělávají především na reklamě, která se v takových aplikacích zobrazuje. Případně také v některých případech omezují funkčnost bezpečnostních programů. Některé antiviry například dovedou škodlivé kódy najít, ale na jejich smazání je nutné zakoupit již plnou verzi aplikace.
Jak se šíří viry?
Nebezpečné viry, které útočí v Česku, se nejčastěji ukrývají v nevyžádaných e-mailech, ale také v podvodných aplikacích.
Letos dělal bezpečnostním expertům vrásky na čele především Agent.AES, který útočí výhradně na počítače s operačním systémem Windows. Patří mezi tzv. infostealery, jde o špionážní viry, které si hrají s uživatelem na schovávanou. Snaží se totiž zůstat co nejdéle v utajení, aby mohly krást přihlašovací údaje z webových prohlížečů, pořizovat snímky obrazovky či sledovat stisknuté klávesy.
Agent.AES se šířil podobně jako další hrozby pro Windows nejčastěji jako příloha nevyžádaných e-mailů. Lidé si jej tedy pustili do počítače sami, když například chtěli otevřít smyšlenou fakturu nebo informace o doručení balíčku.
Zatímco na klasických PC se šíří nejčastěji prostřednictvím spamu, v případě mobilních platforem kyberšmejdi škodlivé kódy maskují často za mobilní aplikace. Lidé tedy viry stáhnou sami, ve snaze neplatit za aplikace.
Viry se do systému dostanou také tím, že kliknete na nebezpečnou reklamu na nějakých internetových stránkách.
Letos byl velmi často skloňovanou hrozbou v tuzemsku Andreed, který se maskoval za falešné aplikace v neoficiálních obchodech. V uplynulých měsících šlo například o hry Bad Piggies, Bike Race Pro, Car Parking Multiplayer, Mini Ninjas a Heroes of Might & Magic III.
Andreed patří mezi škodlivé kódy typu adware. Útočníci se jeho prostřednictvím nesnaží ukrást žádná citlivá data, ale na napadeném stroji zobrazují nadměrně reklamu, z čehož následně profitují.
Viry se ale do systému dostanou také tím, že kliknete na nebezpečnou reklamu na nějakých internetových stránkách. Přesně takto se letos šířil na platformě macOS od Applu škodlivý kód PSW.Agent.
Po kliknutí na reklamu jsou uživatelé přesměrováni na stránku, která je vyzve ke stažení nějakého programu. Jedná se ale pouze o škodlivý kód. PSW.Agent patří také mezi infostealery, na napadeném stroji tedy udělá stejnou neplechu jako výše zmiňovaný Agent.AES.
Jak je z řádků výše patrné, důležité je pečlivě vybírat, na jaké reklamy klikáme, jaké přílohy otevíráme a také jaké aplikace do svých zařízení instalujeme. Podezřelé aktivity na síti i off-line nicméně dovedou bezpečnostní aplikace zachytit.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Nepodporované systémy
Velmi důležité jsou také aktualizace, protože právě chyby v operačním systému a nejrůznějších programech počítačoví piráti velmi často zneužívají k tomu, aby do něj propašovali nezvané návštěvníky.
Otázka aktualizací je velmi ožehavá především u operačních systémů, u kterých již byla ukončena softwarová podpora. Používat například Windows 7 či 8 je tedy v současnosti bez nadsázky bezpečnostní hazard.

Ukázka Windows 8.1 Video: Microsoft
Ukončení podpory souvisí nejen s vylepšením systému, ale také se zabezpečením. Pokud tedy bude u sedmiček či osmiček objevena nějaká bezpečnostní trhlina, uživatelé jsou vystaveni riziku zneužití počítačovými piráty.
Zcela ochránit uživatele v nepodporovaném systému nedokáže ani sebelepší antivirový program. Ve chvíli, kdy se problém vyskytne přímo v operačním systému, bude relativně složité nebo nemožné se chránit proti některým typům útoků prostřednictvím antivirových nástrojů.

