Článek
Ženu kontaktoval telefonicky falešný bankéř s tím, že někdo zneužil její občanský průkaz a vzal si na ni úvěr ve výši 200 tisíc korun. Legenda působila důvěryhodně, neboť falešný bankéř uvedl bankovní instituci, kde žena skutečně měla svůj běžný účet.
„Pak již pokračoval i tradiční příběh plný manipulací, kdy ženu přesvědčil, že je nutné veškeré její peníze zaslat na bezpečný účet. Žena nátlaku podlehla a ve dvou platbách odeslala podvodníkovi částku téměř 300 tisíc korun,“ informoval policejní mluvčí Jaroslav Herzán.
Policisté se případem zabývají pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Pachateli hrozí až pět let vězení.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.