Článek
„Starší ženu kontaktoval údajný zaměstnanec banky a informoval ji o tom, že si chtěl jejím jménem někdo založit účet a zřídit si k němu kreditní kartu. Ženu několika hovory natolik ovlivnil a zmanipuloval, že ještě ten samý den odeslala ve dvou částkách necelých 200 tisíc korun na jiný účet,“ informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Následně podle ní poslala poškozená pod vlivem přijatých informací ještě další peníze v řádu desítek tisíc korun. „Vzápětí si však uvědomila, že byla zřejmě podvedena a platbu stihla zablokovat,“ konstatovala Zajícová.
O téměř 200 tisíc korun, které poslala v prvních dvou převodech, však žena přišla. „Po této zkušenosti se vydala na přerovskou služebnu, kde oznámila, co se jí přihodilo,“ dodala policejní mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.

