Chtěla si přivydělat na internetu. Studentka se stala bílým koněm

Vše začalo nevinně. Studentka hledala brigádu a vzhledem k nedostatku času chtěla zkusit práci z domova. V internetovém vyhledávači tedy zadala na takovou brigádu dotaz a vyskočily jí nabídky.

„Na jednu z nich klikla a vybrala si pozici ‚junior asistent‘. Náplň práce měla spočívat v obchodování s bitcoiny a jinými měnami. Vyplnila tedy své kontaktní údaje a za pár dní ji oslovila ‚manažerka‘ s tím, že jedinou podmínkou této brigády je věk nad 18 let a vlastní bankovní účet,“ uvedla policejní mluvčí Miroslava Glogovská.

Studentka pak zaslala fiktivní manažerce svůj životopis, kopii občanského průkazu a číslo svého bankovního účtu. Dále si na pokyn ženy stáhla různé aplikace pro transakce s kryptoměnami a v nich si založila účty na své jméno.

„Následně jí na její bankovní účet během několika dnů přišly tři desítky plateb převážně z nizozemských bankovních účtů v celkové částce přesahující 220 tisíc korun. Z těch si podle instrukcí manažerky ponechala deset procent jako provizi a za zbytek nakoupila bitcoiny, jež pak rozeslala na různé bitcoinové peněženky,“ doplnila mluvčí.

Poté, co studentce její banka z důvodu podezřelých transakcí účet zablokovala, založila si nový účet u jiné banky, kam jí poté opět chodily platby z různých cizích účtů a ona za přijaté peníze po odečtení provize nakupovala bitcoiny, které rozesílala na bitcoinové peněženky.

„Možná si přitom neuvědomila, že se tímto jednáním stala v podstatě bílým koněm, jehož úkolem je legalizovat výnosy z trestné činnosti. Tím, že za prostředky zasílané na její účet po odečtení provize nakupovala kryptoměny, které pak posílala dál, měla umožnit zastřít původ finančních prostředků, jenž předtím získali neznámí pachatelé různými podvody, a to v celkové výši přes 400 tisíc korun,“ upřesnila Glogovská.

Podvod se provalil díky oznámení Finančního analytického úřadu o podezření na spáchání trestných činů ze strany majitelky účtů.

„Kriminalisté oznámení úřadu podrobně prověřili a zajistili důkazní materiál. Na základě toho vyšetřovatel v minulých dnech zahájil trestní stíhání mladé ženy pro spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti,“ připomněla mluvčí.

Policisté v této souvislosti radí, abyste se lidé nenechali zlákat vidinou snadného a rychlého výdělku téměř bez práce.

„Přemýšlejte, zda na obdobnou nabídku práce z domova kývnete, abyste se nestali bílým koněm a nevystavili se tak nebezpečí trestního stíhání,“ apeluje Glogovská na veřejnost.

V posledních týdnech se doslova roztrhl pytel s podvody, kdy kyberšmejdi zneužívají chatovací aplikaci WhatsApp. Nejde přitom pouze o nabídky přivýdělku z domova, pozor by si tuzemští uživatelé měli dát také na zprávy z pojišťoven.

Podvody se na WhatsAppu šíří například pod hlavičkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „Odesílatelem je zde fiktivní zaměstnanec VZP. Spolu s profilovým obrázkem, který je stažen z našich oficiálních materiálů, a uvedenou telefonní linkou, která se nápadně podobá té skutečné, jde o velmi sofistikovaný podvod,“ uvedl šéf bezpečnostního úseku VZP Jan Svoboda.

Podvodníci ve zprávě tvrdí, že aktuálně „probíhá proplácení nákladů ve výši až 35 %“. Více informací se mají lidé dozvědět na přiloženém odkazu. Kyberšmejdi samozřejmě sázejí na to, že budou pod vidinou možného zisku peněz méně opatrní a odkaz ze zvědavosti otevřou.

Pokud ovšem na odkaz kliknou, dostanou se na podvodný web, který vcelku zdařile imituje vzhled pravých webovek VZP. Podvodníci následně požadují přihlášení prostřednictvím bankovní identity a tvrdí, že je to nezbytné pro získání peněz.

Bankovní identita se v podobných případech – tedy při ověřování občanů – skutečně používá, a tak si ani pozornější uživatelé nemusejí všimnout, že vlastně podvodníkům naservírují přístup ke svému bankovnímu účtu jako na zlatém podnosu.

Kyberzločinci jsou pak už jen krůček od toho, aby důvěřivcům vybílili účet. „Vyplněním údajů se vystavujete vysokému riziku, že budou zneužity k odčerpání prostředků z vašeho účtu,“ zdůraznil Svoboda.

„Jediným správným postupem je takové zprávy zcela ignorovat a odesílatele klidně zablokovat. Pokud máte jakoukoli pochybnost, obraťte se na VZP a věc prověřte,“ doplnil šéf bezpečnostního úseku VZP.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna žádné takové zprávy nerozesílá a data od svých klientů tímto způsobem nezískává. Pokud jste podobnou zprávu obdrželi, jedná se zcela jistě o podvod,“ dodala mluvčí VZP Viktorie Plívová.