Článek
„Poškozené 42leté ženě se telefonicky ozval muž, který se představil jako policista z Děčína. Uvedl jí, že se neznámý muž dostavil na pobočku banky, ve které žádal o úvěr na její jméno. V bance se měl prokazovat plnou mocí poškozené. Dodal, že banka muži úvěr schválila, ale nevyplatila,“ sdělila opavská policejní mluvčí Nikol Bočková.
Doplnila, že falešný policista se poté začal ženy vyptávat, jaké má účty, kde je má vedené a kolik má na nich peněz. Pak jí řekl, ať přijde v dohodnutý den na policii v Opavě a přes telefon jí zaslal výzvu k podání vysvětlení. Následně falešný policista ženu přesměroval na svého „nadřízeného“, který poškozenou přepojil na falešného pracovníka centrální banky.
„Ten ženě řekl, že je potřeba dodržet mlčenlivost. Během hovoru s ní probral veškeré její finance a doporučil jí, ať všechny své peníze převede na bezpečnostní účet, jelikož jen tam si uchová své finanční rezervy v bezpečí,“ líčila dál případ policejní mluvčí.
Žena provedla celkem čtyři platby za bezmála 400 tisíc korun. Poslala je na číslo účtu, které jí dal falešný bankéř. Dvě platby jí bankovní společnost zablokovala. Falešný pracovník centrální banky byl natolik drzý, že ženě poslal celý dokument s instrukcemi, co v tomto případě dělat a jak jednat s bankou, aby peníze uvolnila.
„Poškozená si ve své bance, na základě instrukcí podvodníka, platby odblokovala. Mezitím jí falešný pracovník poslal další dokumenty, ve kterých bylo potvrzení o zřízeném bezpečnostním účtu,“ upřesnila Bočková.
Našla jméno podvodníka na internetu
Později to ale ženě nedalo a začala si na internetu hledat jméno pracovníka centrální banky. Zjistila, že figuruje v několika zveřejněných podvodech. Proto šla hned na policii a vše nahlásila.
„Opět apelujeme na veřejnost s tím, že policista, pracovník vaší banky či centrální banky opravdu nesedí u jednoho stolu, kde si při jednom hovoru popovídáte se všemi. Opět tedy klademe důraz na to, že žádný policista nebude po nikom chtít převádět finance na bankovní účty,“ varovala znovu policejní mluvčí.
Dodala, že pokud budou mít lidé u podobných telefonátů pochybnosti, ať ihned zavěsí a dostaví se na jakoukoliv služebnu policie.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.