Článek
Agent.AES patří mezi tzv. infostealery, jde o špionážní viry, které si hrají s uživatelem na schovávanou. Snaží se totiž zůstat co nejdéle v utajení, aby mohly krást přihlašovací údaje z webových prohlížečů, pořizovat snímky obrazovky či sledovat stisknuté klávesy.
„Infostealery jsou dlouhodobou hrozbou pro operační systém Windows nejen v Česku. Jedná se o typ spywaru, který útočníci využívají pro špionážní aktivity a odcizení uživatelských dat, především přihlašovacích údajů do našich účtů. V zařízení se mohou chovat velmi nenápadně a trvá poměrně dlouho, než je uživatelé odhalí,“ varoval Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské výzkumné pobočce Esetu.
Podle něj se Agent.AES šíří nejčastěji jako příloha nevyžádaných e-mailů, bezpečnostní experti jej zachytili v uplynulých měsících například v přílohách s názvy „Payment Error.exe“, „Bank Transfer Form.exe“ či „Potvrdenie platby.exe“.
Malware Agent.AES by neměli lidé v žádném případě podceňovat. Důležité je především bezhlavě neklikat na každou přílohu, která do e-mailové schránky přijde. Právě prostřednictvím nevyžádaných e-mailů se totiž nejčastěji šíří nejen tento škodlivý kód, ale i drtivá většina hrozeb na platformě Windows.
Raketový nástup
Ještě v minulém roce byl přitom Agent.AES prakticky bezvýznamnou hrozbou. V první desítce nejrozšířenějších virů v rámci platformy Windows se sice objevoval pravidelně, vždy však dosahoval podílu jen v nižších jednotkách procent.
Zlom nastal až letos, kdy během ledna vystřelil počet detekcí mezi ostatními hrozbami až na 10,54 %, v únoru pak množství útoků povyskočilo dokonce až na 25,3 %, což je dosavadní rekord.
V březnu totiž došlo k ochlazení na 15,62 % a v dubnu na 13,23 %. Pokles pokračoval podle zatím nejnovějších statistik antivirové společnosti Eset i v květnu, Agent.AES stál za 7,04 % zachycených hrozeb. To jinými slovy znamená, že stál za každým čtrnáctým zachyceným útokem v Česku.
Jak zabezpečit počítač i mobil před hackery a viry
Žebříčky nejrozšířenějších škodlivých kódů zpravidla obsahují stále stejná jména. Z toho by se dalo usuzovat, že kyberzločinci neprogramují žádné další hrozby. Realita je ale úplně jiná, internetem kolují každý den statisíce nezvaných návštěvníků, kteří spoléhají na důvěřivost lidí či slabiny systému.
Nebezpečí číhá na uživatele nejčastěji na internetu. Stejně tak se ale nezvaní návštěvníci mohou ukrývat na přenosných médiích, jako jsou nejrůznější externí disky a USB flashky. Zabezpečit je tedy vhodné jakékoli zařízení i ve chvíli, kdy není připojeno k internetu.
Obzvláště to platí o chytrých telefonech a tabletech, které se objevují v tuzemských domácnostech stále častěji. Řada lidí si přitom ani neuvědomuje, že tato mobilní zařízení mohou být napadena úplně stejně jako klasické počítače. Jak zařízení bránit, se dozvíte v našem dřívějším článku.
