Článek
Závod o nadvládu v umělé inteligenci se v posledním roce naplno rozjíždí. DeepMind, „strojovna Googlu“, jak jej nazývá jeho šéf Demis Hassabis, začleňuje AI do všech koutů firemního impéria – od chytrých vyhledávacích souhrnů a asistenta Gemini (odpověď Googlu na ChatGPT) přes generátor obrázků se zvukovými efekty až po chytré brýle, překladatelské nástroje či nákupní asistenty. Jak moc veřejnost po tomto světě s umělou inteligencí skutečně touží, se teprve ukáže, píše web The Guardian.
Konkurence mezitím nezahálí. Meta Marka Zuckerberga, Amazon, Apple, OpenAI, Microsoft a další lijí do AI miliardy a lákají špičkové experty od konkurence.
Například Mark Zuckerberg nabízí vybraným výzkumníkům až 100 milionů dolarů (2,09 miliardy Kč). Mustafa Suleyman, který v roce 2019 opustil DeepMind a nyní vede Microsoft AI, nedávno přetáhl přes 20 inženýrů z bývalé firmy.
Obecná umělá inteligence za pět až deset let
Hassabis se zdráhal svého bývalého přítele Suleymana označit za konkurenta. „Děláme velmi odlišné věci. Myslím, že on se věnuje spíše komerční aplikované stránce, my se stále zaměřujeme spíše na hraniční výzkumnou stránku,“ vysvětlil.
Hranicí, které je třeba dosáhnout, je jistě AGI (obecná umělá inteligence) – klíčový bod, v němž se umělá inteligence vyrovná lidské inteligenci.
„Nemyslím si, že půjde o jediný zlomový moment. Možná k tomu dospějeme postupně. Ale něco, co bychom mohli rozumně označit za AGI, systém se všemi kognitivními schopnostmi člověka, bychom mohli mít už za pět až deset let – možná spíše blíže spodní hranici,“ popsal Hassabis.
Podle něj budeme žít ve světě radikální hojnosti. Dále vykreslil obraz pokroku v medicíně, supravodičů o pokojové teplotě, jaderné fúze, pokroku v oblasti materiálů a matematiky.
„Za předpokladu, že ji budeme bezpečně a zodpovědně spravovat, by umělá inteligence měla přinést obrovský nárůst produktivity a tím i celospolečenskou prosperitu,“ řekl Hassabis.
„Klíčové ale je, aby se přínosy rozdělily spravedlivě – to už je spíše politická otázka. Pokud se to podaří, mohli bychom poprvé v dějinách vstoupit do éry hojnosti, kde neplatí hra s nulovým součtem. A když vše vyjde, můžeme se opravdu vydat ke hvězdám,“ dodal.
Kdo je Demis Hassabis
Sir Demis Hassabis je britský výzkumník v oblasti umělé inteligence a podnikatel. Působí jako výkonný ředitel a spoluzakladatel společností Google DeepMind a Isomorphic Labs, zároveň je poradcem vlády Spojeného království pro oblast umělé inteligence.
V roce 2024 získal společně s Johnem M. Jumperem Nobelovu cenu za chemii za průlomový výzkum využití umělé inteligence při předpovídání struktury proteinů.
Hassabis je členem Královské společnosti a během své kariéry získal řadu prestižních ocenění, včetně Prelomové ceny, Kanadské Gairdnerovy mezinárodní ceny a Laskerovy ceny.
V roce 2017 mu byl udělen řád CBE a byl zařazen na seznam Time 100 nejvlivnějších osob světa. V roce 2024 se Hassabis opět objevil v žebříčku Time 100 a v roce 2025 byl dokonce jednou z pěti tváří na obálce tištěné verze časopisu.
Umělá inteligence přináší rizika
S rozvojem umělé inteligence však přichází i řada vážných rizik – od deepfake videí a šíření dezinformací přes nahrazování lidské práce a enormní spotřebu energie až po sporné využívání materiálů chráněných autorskými právy. V nejtemnějším scénáři by se AI mohla rozhodnout, že lidstvo už není potřeba, a převzít kontrolu sama.
Jedním z největších problémů je právě obrovské množství vody a elektřiny, které budou budoucí datová centra pro umělou inteligenci podle odhadů potřebovat. A to v době, kdy svět trpí suchem a čelí klimatické krizi.
Anketa
Pokud by AI předběhla jadernou fúzi, mohlo by už být pro planetu pozdě. „Existuje mnoho způsobů, jak to řešit. Ano, spotřeba energie bude vysoká, ale přínosy, které tyto systémy mohou přinést, třeba při řešení klimatických problémů, daleko převáží náklady,“ reagoval Hassabis.
Někteří odborníci se také obávají, že radikální hojnost je jen eufemismus pro masovou nezaměstnanost. Umělá inteligence totiž už teď začíná nahrazovat lidské pracovní síly.
Hassabis připouští, že představa světa, v němž lidé už nikdy nebudou muset pracovat, se v budoucnu stane jednou z nejzásadnějších otázek k řešení. „Řekněme, že získáme radikální hojnost a budeme ji distribuovat dobrým způsobem. Nevíme, co se stane dál,“ řekl.
„Jsem opatrný optimista. Pokud nám bude dán čas, věřím v lidskou vynalézavost. Myslím si, že to zvládneme. I přesto, že to bude desetkrát větší než průmyslová revoluce a možná desetkrát rychlejší,“ uzavřel Hassabis.
