Využití AI v diagnostice může snížit riziko vzniku agresivního karcinomu prsu

Rakovina prsu je podle výsledků Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny nejčastějším typem rakoviny u žen a po rakovině plic druhým nejčastějším typem rakoviny celkově. V roce 2022 bylo podle zjištění po světě odhaleno zhruba 2,3 milionu nových případů rakoviny prsu, zaznamenáno bylo 670 tisíc úmrtí souvisejících s tímto onemocněním.

Celosvětově je rakovina diagnostikována u jedné ženy z 20, podle odborníků bude do budoucna viditelný nárůst. „Každou minutu je na světě diagnostikována rakovina prsu čtyřem ženám a jedna na ni zemře. Tato statistika se stále zhoršuje,“ uvedla jedna z autorek zprávy, doktorka Joanne Kimová.

Proto se celosvětově klade stále větší důraz na pravidelné kontroly a screeningy, s jejichž pomocí lze rakovinu prsu odhalit mnohem dříve, než se projeví závažnější potíže.

Jak ukázaly výsledky rozsáhlé švédské studie, s podporou AI při vyhodnocování snímků se zvýšila míra celkové detekce rakoviny prsu, čímž se snížil pozdější nález agresivnějších forem.

Do studie, jejíž výsledky byly publikovány v prestižním lékařském časopise Lancet, se zapojilo přes 100 000 žen a byl u nich zjišťován výskyt tzv. intervalového karcinomu. Tak lékaři označují invazivní nádory, které se objevují mezi dvěma běžnými prohlídkami (v ČR je preventivní vyšetření hrazeno z veřejného pojištění ženám nad 45 jednou za dva roky). Tyto nádory bývají agresivnější a mají horší prognózu.

Polovina z nich podstoupila vyšetření na přístrojích s pomocí umělé inteligence, druhá polovina byla vyšetřena dvěma různými specialisty radiology. Ve skupině, kde byl screening podpořen umělou inteligencí, se výskyt agresivních forem snížil o 12 procent.

„Jsou to skvělé a velmi slibné výsledky,“ cituje web CBC.ca docentku diagnostické radiologie a vedoucí autorku studie Kristinu Långovou.

I přes velké nadšení přiznává, že výzkum byl zatím omezen jen na Švédsko a omezenou skupinu žen, stejně tak je podle ní třeba zhodnotit možné náklady na využívání screeningu s umělou inteligencí.

Podle profesorky Jean Seelyové z Ottawské univerzity je ovšem přínos mamografů s umělou inteligencí nepopiratelný. Jak dodala, intervalové karcinomy bývají často odhalovány v pozdějším stadiu, což znamená nejen větší ohrožení zdraví, ale i vyšší náklady na samotnou léčbu. Díky AI by se tak daly zachraňovat nejen životy, ale i šetřit peníze veřejného zdravotnictví, které by se mohly využít na jiných potřebných místech.

„Měli bychom investovat do řešení s umělou inteligencí. Tato a podobné studie potvrzují, že systémy s AI zachycují věci, které lidské oko nevidí,“ souhlasí onkolog Gerald Batist.