Článek
Osmadvacetiletá Sarah pracuje v novém sanfranciském startupu. Je to práce, kterou vždy chtěla dělat a šla do ní s nadšením i s tím, že bude muset něco obětovat. Přesto je už ve svém mladém věku na pokraji vyhoření.
Sama poznala, jaké to je dostat se do kolotoče, kdy zná jen práci a noční odpočinek, na nic jiného jí nezbývá čas ani energie. Přitom když se hlásila na aktuální pozici, nikdo pracovní náplň 996 nezmiňoval. „Ano, řekli mi, že budu muset pracovat víc, než je zvykem, ale na to jsem byla z dřívějška zvyklá, takže mi to nepřišlo nijak varovné,“ popsala.
Jak uvedla pro server PCmag, viditelné je to hlavně u startupů a firem v oblasti AI, kde chtějí zaměstnavatelé nahnat náskok před konkurencí, a proto po zaměstnancích, které ke svému provozu potřebují, vyžadují často pod nátlakem vyšší pracovní nasazení.
Pro mnohé zaměstnance je podobný pracovní styl, kdy většinou nabírají více směn, a to i za nižší peníze (nebo to od nich zaměstnavatelé sami vyžadují), způsobem, jak si dříve zajistit potřebný kapitál a hlavně se podílet na něčem novém, inovativním. Odborníci ale varují, že podobné pracovní vypětí je ze zdravotního hlediska velmi nebezpečné a hrozí brzké vyčerpání a vyhoření, v horším případě i celkový kolaps.
Paradoxem je, že velké zavedené společnosti také vyžadují vysoké pracovní nasazení, v porovnání s trendem 996 je ale jejich pracovní doba mnohem výhodnější a také za více peněz. Jenže jak Sarah podotýká, velké firmy jsou už známé a ona hledala něco, kde by viděla potenciál a možnost růstu v něčem novém. A právě toho náboráři u nových startupů, které se chtějí mezi velkými konkurenty prosadit, využívají.
Na rovinu tak lidem řeknou, že nedostanou možná tak vysoký plat jako jinde, budou muset pracovat déle, ale pokud to vyjde, společnost poroste a s tím se i zmenší tlak na zaměstnance. Alespoň tak si to mnozí myslí.
Realita ale zatím vypadá jinak, alespoň někde. Haley, kolegyně Sarah ve stejné firmě, která během roku zvýšila počet zaměstnanců ze 60 na 200, se pokusila vyjednat vyšší plat už při náboru. Narazila ale na sdělení, že takový krok je nežádoucí a varovným signálem, „že není plně oddána poslání společnosti“.
Jak přepracování ovlivňuje mozek
Ať už člověk pracuje více než osm hodin denně dobrovolně, jako spousta mladých lidí po škole, kteří se chtějí rychleji dostat na vyšší pozice nebo si více vydělat, pokud je to lukrativní, nebo je k tomu nějakým způsobem tlačen, výsledek je stejný – dříve či později se dostaví přepracování a vyhoření.
Podle studie z roku 2025 přepracování výrazně zhoršuje kognitivní schopnosti člověka, zhoršuje emoční zdraví a také biologicky mění mozek. U lidí pracujících více než 52 hodin týdně byly zjištěny „významné změny v oblastech mozku spojených s výkonnými funkcemi a regulací emocí“.
Jak vysvětluje odbornice na stres, profesorka Daniela Kauferová z univerzity v kalifornském Berkeley, na vině je míra stresu, která u pracovního vypětí typu 996 není akutní, tedy nárazová, která by po chvíli klesla, ale jde o dlouhodobý chronický stres, který se na zdraví podepisuje nejvíc.
„Jednoduše mozku nedopřává adekvátní čas na regeneraci, stresové reakční systémy jsou tak v pohotovosti mnohem déle, než by měly,“ vysvětlila.
V průběhu času se tak u přepracovaného člověka může zhoršovat rozhodování a paměť, oslabovat metabolické funkce, projevovat záněty, zvyšovat riziko kardiovaskulárních potíží nebo také zpomalovat hojení ran.
„Během pandemie jsem pracoval 12 hodin denně, ale zhruba po osmi vám mozek prostě přestane fungovat. Strávil jsem pak hodiny před počítačem, aniž bych něco udělal,“ potvrzuje Andrios Roberts, zakladatel společnosti zabývající se databázemi umělé inteligence, který systém 996 zkusil s tím, že velmi brzy zjistil, jak je ve výsledku práce neproduktivní. Nehledě na to, že ho podobné vypětí obíralo o čas s přáteli a rodinou.
