Článek
„Je to velký krok vpřed, ale ještě zdaleka ne překročení cílové čáry,“ řekl generální ředitel OpenAI Sam Altman k nedávno představenému novému modelu ChatGPT, píše web The Guardian.
Altman měl na mysli umělou obecnou inteligenci, teoretický stav umělé inteligence, kdy je podle definice OpenAI vysoce autonomní systém schopen vykonávat práci člověka.
Nový model GPT-5 generální ředitel označil za významný milník na této cestě, zároveň ale upozornil na zásadní nedostatky.
„Chybí několik velmi důležitých věcí. Například schopnost modelu průběžně se učit i po svém spuštění,“ uvedl Altman. Současné systémy jsou podle něj sice mimořádně výkonné, ale k plné autonomii, která by jim umožnila pracovat na plný úvazek, mají stále daleko.
Vývoj obecné umělé inteligence je na dohled
O přetnutí pásky na cílové čáře se vedle OpenAI snaží i další miliardoví hráči. Šéf Mety Mark Zuckerberg minulý měsíc prohlásil, že vývoj superinteligence je na dohled.
Google před nedávnem představil dosud nepojmenovaný model, jenž má umělou inteligenci naučit interagovat s realistickou simulací světa. Společnost Anthropic pak oznámila vylepšenou verzi svého modelu Claude Opus 4, která má posunout jeho schopnosti ještě dál.
Aaron Rosenberg, partner investiční společnosti Radical Ventures, která stojí za AI start-upem Cohere, odhaduje, že užší a praktičtější definice umělé obecné inteligence by mohla být naplněna zhruba do konce tohoto desetiletí.
„Pokud AGI definujeme úžeji jako schopnost dosahovat alespoň 80. percentilu lidského výkonu v 80 % ekonomicky relevantních digitálních úloh, pak si myslím, že je to reálně dosažitelné během příštích pěti let,“ uvedl Rosenberg.
Co to je AGI
AGI neboli obecná umělá inteligence (Artificial General Intelligence) je hypotetický typ umělé inteligence, který by měl mít schopnost vykonávat jakýkoliv intelektuální úkol, který dokáže vykonávat i člověk.
Na rozdíl od současných systémů umělé inteligence, jež jsou obvykle zaměřeny na specifické úkoly (jako je překlad jazyků nebo hraní her), by AGI měla mít schopnost učit se, přizpůsobovat se a řešit problémy v různých oblastech.
AGI jako myšlenkový experiment
Technologický analytik Benedict Evans upozorňuje, že závod o dosažení umělé obecné inteligence probíhá na pozadí značné vědecké nejistoty – a to navzdory obrovským intelektuálním i finančním investicím.
AGI popisuje jako myšlenkový experiment stejně jako technologii. „Ve skutečnosti nemáme teoretický model toho, proč generativní modely AI fungují tak dobře a co by se muselo stát, aby se dostaly do stavu AGI,“ vysvětlil Evans.
„Je to jako říct: Budujeme program Apollo, ale vlastně nevíme, jak funguje gravitace, jak daleko je Měsíc nebo jak funguje raketa. Když budeme raketu zvětšovat, možná se tam dostaneme,“ dodal.
Velké množství odborníků se tak domnívá, že různá prohlášení o superinteligentních systémech vytvářejí nerealistická očekávání a odvádějí pozornost od bezprostřednějších problémů, jako je zajištění spolehlivosti, transparentnosti a nezaujatosti nyní zaváděných systémů.
„Rychlá prohlášení o superinteligenci ze strany velkých technologických firem spíše odrážejí konkurenční boj než skutečné technické průlomy,“ řekl ředitel institutu pro datovou vědu na Technologickém institutu v New Jersey David Bader.
„Správně definovaná superinteligence by znamenala systémy, které překonávají lidskou výkonnost ve většině kognitivních oblastí. K této hranici máme zatím hodně daleko,“ dodal.
Více než 9 bilionů korun na vývoj
Podle webu The Guardian se ale přesto velké technologické firmy budou i nadále snažit vytvořit systémy, které se ve většině úkolů vyrovnají lidské inteligenci nebo ji předčí.
Jen mateřská společnost Googlu Alphabet, Meta, Microsoft a Amazon utratí dohromady letos za umělou inteligenci téměř 400 miliard dolarů (9,3 bilionu korun). To je více než výdaje členů EU na obranu.
„Když se ohlédnete zpět do roku 2020, bylo téměř rouhačské tvrdit, že AGI je na obzoru – bylo téměř šílené to říkat. Dnes se však stále více odborníků shoduje, že se skutečně nacházíme na této cestě,“ uzavřel Rosenberg.
