Článek
Výpočty datového analytika Alexe de Vries-Gaoa, které budou zveřejněny v časopise o udržitelné energii Joule, vycházejí ze spotřeby energie čipů vyráběných společnostmi Nvidia a Advanced Micro Devices. Tyto čipy se používají k trénování a provozu modelů umělé inteligence, píše web The Guardian.
„Do mých výpočtů vstupuje řada proměnných, jako je energetická účinnost datového centra a spotřeba elektřiny související s chladicími systémy pro servery. Ty zpracovávají náročné pracovní úlohy systému umělé inteligence,“ vysvětlil Alex de Vries-Gao.
Sama datová centra jsou centrálním nervovým systémem technologie umělé inteligence a jejich vysoká energetická náročnost činí z udržitelnosti klíčový problém při vývoji a používání AI systémů.
IEA odhaduje, že všechna datová centra (s výjimkou těžby kryptoměn) v loňském roce spotřebovala 415 terawatthodin (TWh) elektřiny. De Vries-Gao ve své studii tvrdí, že umělá inteligence by již mohla představovat 20 % tohoto celkového objemu.
„Do konce roku 2025 by se spotřeba energie systémů umělé inteligence mohla přiblížit až 49 % celkové energie datových center, opět bez zahrnutí těžby,“ dodal de Vries-Gao. Spotřeba AI by podle analýzy mohla dosáhnout 23 gigawattů (GW), což je dvojnásobek celkové spotřeby energie v Nizozemsku.
Až dvojnásobná poptávka
Ke spotřebě energie umělou inteligencí se vyjádřila ve své zprávě i Mezinárodní energetická agentura (IEA). Podle ní bude celosvětový příval technologií umělé inteligence do konce tohoto desetiletí vyžadovat téměř tolik energie, kolik dnes spotřebovává Japonsko. Pouze polovina z této poptávky bude pravděpodobně pokryta z obnovitelných zdrojů, píše v dalším článku The Guardian.
Jen v USA do roku 2030 by mělo zpracovávání dat pro potřeby AI spotřebovávat více elektřiny než výroba oceli, cementu, chemikálií a veškerého dalšího energeticky náročného zboží dohromady. Navíc by se měla zdvojnásobit celosvětová poptávka po elektřině z datových center.
Podle IEA jsou ale obavy, že rychlé zavádění umělé inteligence zničí naděje na řešení klimatické krize, přehnané. Využití umělé inteligence k zefektivnění využívání energie a dalších činností by naopak mohlo vést k úsporám, které by celkově snížily emise skleníkových plynů.
„S nástupem umělé inteligence stojí energetika v čele jedné z nejdůležitějších technologických revolucí naší doby. Umělá inteligence je nástroj, potenciálně neuvěřitelně mocný, ale záleží na nás a na našich společnostech, vládách a firmách, jak jej využijeme,“ řekl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Využití umělé inteligence by nejenom mohlo usnadnit navrhování elektrických sítí tak, aby přijímaly více energie z obnovitelných zdrojů a zajistily snazší hledání efektivity v energetických systémech a průmyslových procesech.
Také by mohlo pomoci s novými technologiemi, jako jsou vozidla bez řidiče a odhalování hrozeb pro životně důležitou infrastrukturu, při plánování veřejné dopravy, navrhování měst a dopravních systému či k využívání zásob kritických nerostných surovin – solární panely, větrné turbíny a elektromobily.
Masivní nároky na světové energetické systémy
Tato využití by podle webu The Guardian mohla kompenzovat některé z masivních nároků, jež bude AI klást na světové energetické systémy. To však bude pravděpodobně vyžadovat větší usměrňování ze strany vlád. Pokud by totiž rychlý růst umělé inteligence pokračoval bez doprovodných opatření či regulace, mohl by se ukázat jako vážný problém pro energetické systémy a životní prostředí.
Dalším problémem je dle de Vries-Gaoa a profesora Adama Sobeyho, jenž je zodpovědný za oblast udržitelnosti na britském Alan Turing Institute, výzkumném ústavu zaměřeném na umělou inteligenci, čím dál méně informací o energetických nárocích umělé inteligence.
Zákony EU o AI vyžadují, aby společnosti zabývající se umělou inteligencí zveřejňovaly spotřebu energie, která stojí za tréninkem modelu, nikoli však za každodenním používáním.
„Je potřeba větší transparentnost, pokud jde o to, kolik energie spotřebovávají systémy umělé inteligence a kolik by mohly ušetřit tím, že pomohou zefektivnit odvětví, která jsou zdrojem emisí uhlíku, jako je doprava a energetika,“ popsal problém Adam Sobey.
„Domnívám se, že nepotřebujeme mnoho velmi dobrých případů použití umělé inteligence, abychom kompenzovali spotřebovanou energii,“ uzavřel.
