Článek
Start-up Mitti Labs navázal spolupráci s organizací The Nature Conservancy, aby společně podporovaly regenerativní zemědělství bez vypalování. Podle serveru TechCrunch jde o nejnovější krok, kterým firma rozšiřuje své aktivity.
Modely umělé inteligence chce společnost využít k měření, vykazování a ověřování práce neziskových pracovníků v Indii, kteří farmářům pomáhají zavádět postupy šetrné k životnímu prostředí.
„Většinu projektových operací v terénu zajišťují místní obyvatelé z vesnic, kde se tyto projekty realizují,“ řekl TechCrunch spoluzakladatel firmy Xavier Laguarta.
Software jako služba
Zatímco se nyní Mitti Labs soustředí především na projekty zaměřené na snižování emisí metanu z pěstování rýže, paralelně připravuje i softwarové nástroje, které nabídne třetím stranám.
„Dokážeme měřit emise takzvaného rozsahu 3 u dalších projektových realizátorů či firem spolupracujících s pěstiteli rýže,“ vysvětlil Laguarta s odkazem na emise, které organizace přímo neřídí. „Pro kohokoli, kdo už provozuje projekty v terénu, je to v podstatě SaaS řešení (software jako služba), které mu můžeme poskytnout,“ dodal.
Mitti Labs není jediným hráčem, který hledá partnery v oblasti SaaS. Podobnou cestou jde například společnost Mati Carbon, jež nedávno získala hlavní cenu Xprize Carbon.
Vyvíjí software pro měření, vykazování a ověřování zvýšeného zvětrávání hornin – procesu, při němž minerály rozptýlené na polích pohlcují uhlík a zároveň obohacují půdu o živiny.
Co je to SaaS
SaaS (Software as a Service, tedy software jako služba) je cloudový model, kdy jsou aplikace poskytovány uživatelům přes internet na bázi předplatného místo lokální instalace. Poskytovatel se stará o údržbu, aktualizace a infrastrukturu, takže uživatelé mají snadný přístup k softwaru z webového prohlížeče nebo aplikace odkudkoli. Mezi známé příklady patří Gmail, Dropbox nebo Salesforce.
Analýza signálů z rýžových polí
Projekty zaměřené na snížení emisí metanu generují uhlíkové kredity, jejichž sledování zajišťuje právě software Mitti. Firma si bere podíl z jejich prodeje a zbytek přenechává farmářům a komunitám.
„Zemědělcům zapojeným do našich programů se obvykle zlepší hospodářský výsledek zhruba o 15 %. Pro drobné farmáře, kteří často hospodaří na hranici rentability, mohou být takové příjmy zásadní,“ uvedl zástupce společnosti.
Samotný software Mitti analyzuje různé signály z rýžových polí a určuje, kolik metanu se během vegetační sezony uvolňuje. Pěstování rýže je specifické tím, že pole zůstávají po většinu roku zaplavena. V anaerobních podmínkách bez přístupu kyslíku se pak daří mikrobům, které při svém metabolismu produkují metan.
Hlavní data společnosti pak pocházejí ze satelitních snímků a radarů, které dokážou proniknout mraky, vegetací, vodou i půdou a odhalit dění pod zemí, kde žijí mikrobi.
Tyto informace start-up využívá ve svých modelech umělé inteligence, které jsou trénovány na kombinaci satelitních dat a výsledků rozsáhlých terénních studií.
Drobní zemědělci
V Indii hrají velkou roli drobní zemědělci, přičemž průměrná velikost farmy je jeden hektar. Jejich monitorování pomocí fyzického vybavení by tak bylo finančně náročné. Údaje z dálkového průzkumu Země pomáhají udržet náklady na ověřování na rozumné úrovni a spolupráce s partnery pomáhají milionům zemědělců zavádět postupy šetrné ke klimatu.
„Devadesát procent rýže se pěstuje v Asii a mimo Čínu má většina regionů, kde se rýže pěstuje, podobnou dynamiku drobných zemědělců,“ pokračoval Laguarta.
„Partnerství, které máme s organizací Nature Conservancy, nám umožňuje vyvinout tyto nástroje, které pak mohou být použity pro mnoho dalších programů v regionu,“ uzavřel.