Článek
Robot o hmotnosti zhruba 100 kilogramů, navržený Hongkongskou univerzitou vědy a techniky (HKUST), by měl sloužit kromě jiného jako nosič pro přepravu a instalaci přístrojů na různých místech na Měsíci. To vše ještě před plánovaným letem s lidskou posádkou, který chce Čína uskutečnit do roku 2030.
Humanoidní robot bude mít po vzoru dřívějších vozítek typu rover čtyři kola, stejně tak bude vybaven solárními panely, navíc ale bude mít humanoidní horní část „těla“ se dvěma pažemi uzpůsobenými pro lepší manipulaci s různými nástroji, sběr vzorků apod., uvádí server Interesting Engineering.
„Slyšeli jsme o plánech na vyslání humanoidního robota na jižní lunární pól, které proběhne pravděpodobně už s misí Čchang-e 7. Náš robot se ale vydá do jiné části jižního pólu – je to velmi rozlehlá oblast a my jsme na ni velmi zvědaví,“ cituje server Independent vyjádření profesorky Gao Yang z HKUST.
„Bude to nová demonstrace humanoidní robotiky na Měsíci a v Číně. Na tento návrh jsme velmi hrdí,“ dodala profesorka s tím, že díky umělé inteligenci bude robot rovněž „schopen identifikovat a sledovat objekty, což mu umožní formulovat strategii před provedením zadaného úkolu“.
Vylepšená kola mají zajistit spolehlivost a energetickou účinnost při pohybu po měsíčním povrchu. Plánované budoucí mise Čchang-e totiž budou zahrnovat i omezené nastavení infrastruktury a rozmístění sítě senzorů na povrchu, což bude sloužit jako testovací prostředí pro dlouhodobější pobyt a přípravu trvalé základny na Měsíci.
Proč lunární jižní pól?
Čína se zaměřuje specificky na jižní pól Měsíce, protože se předpokládá, že právě v této oblasti se pravděpodobně nacházejí krátery obsahující led. Právě ty by mohly být využity nejen jako zdroj pitné vody pro astronauty, ale také k výrobě kyslíku a jako možná základní surovina pro výrobu raketového paliva přímo na místě.
Čína, která během posledních několika let představila velmi ambiciózní vesmírný program, hodlá lidskou posádku na měsíční povrch vyslat do roku 2030.
Americký vesmírný úřad NASA chce stejného cíle dosáhnout kolem roku 2028 v rámci mise Artemis IV. Před nedávnem byla úspěšně dokončena mise Artemis II, jejímž cílem byl pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Přistání na Měsíci bylo dříve plánováno již na následující misi Artemis III, která se nakonec místo toho zaměří na testy na oběžné dráze Země.
Shrnutí programu Artemis
Program Artemis má za cíl vrátit po více než půlstoletí astronauty na Měsíc. V rámci programu se zatím v roce 2022 uskutečnila mise Artemis I, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System (SLS) s lodí Orion bez posádky.
Cílem mise Artemis II je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Lunární mise se poprvé účastní žena, elektroinženýrka Christina Kochová, a Afroameričan, pilot Victor Glover. Ke dvojici se připojili astronauti Reid Wiseman, který posádce velí, a první astronaut mimo USA na misi k Měsíci, Kanaďan Jeremy Hansen. Stali se prvními lidmi, kteří letěli k Měsíci od roku 1972 (mise Apollo 17). Mise byla sice původně v plánu na konec roku 2024 a poté na letošní únor, zejména kvůli úniku kapalného vodíku při tankování byl start odložen nakonec na letošní duben.
Modul při misi neměl vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce, nejblíže se dostal na vzdálenost zhruba 6500 kilometrů od lunárního povrchu odvrácené strany. Mise Artemis II vyslala astronauty na vskutku historický oblet Měsíce, při kterém se dostali do rekordní vzdálenosti 406 771 km od Země. Překonali tak dosavadní maximum dosažené během programu Apollo 13 v roce 1970.
Návrat na Zemi, zakončující trajektorii letu přistáním ve vodách Tichého oceánu, patří podle agentur k nejnebezpečnějším fázím mise, jelikož při předchozí misi Artemis I byl tepelný štít v této fázi podle technické zprávy „neočekávaným způsobem“ poškozen. NASA proto upravila trajektorii kosmické lodi tak, aby úhel vstupu do atmosféry byl pro tepelný štít o něco méně prudký.
Americký vesmírný úřad NASA navíc nedávno změnil celkový plán programu Artemis. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III – ta má nakonec znamenat zkoušku spojení lodi Orion s přistávacími moduly. Tento test se uskuteční na oběžné dráze Země.
