Přes rok se pohřešoval, našli ho díky tipu od umělé inteligence

Jedním z případů, kdy byla úspěšná až umělá inteligence, bylo pátrání po šestašedesátiletém italském horolezci a chirurgovi Nicolu Ivaldovi, který se v září roku 2024 vydal v italském Piemontu na túru.

Když po víkendu nedorazil domů ani do práce, bylo po něm vyhlášeno pátrání, při kterém bylo jediným vodítkem jeho auto nalezené v horském údolí a poslední zaznamenaná poloha mobilu nedaleko. Po týdnu marného hledání a poté, co napadl koncem září v oblasti sníh, bylo pátrání ukončeno.

V červenci minulého roku bylo pátrání znovu obnoveno, tentokrát s novou posilou – umělou inteligencí. Ta během pěti hodin dokázala zpracovat stovky nových fotografií pořízených drony z dříve vytipovaných lokací. AI pak určila několik míst, na která se záchranáři zaměřili podrobněji. Na jednom z nich bylo tělo lékaře skutečně nalezeno.

Umělá inteligence zvládla doslova pixel po pixelu projít veškeré snímky a následně vyhodnotila všechny body, které byly podezřelé nebo nezapadaly, třeba i barevně, do okolí.

„Klíčem zájmu umělé inteligence se na jednom z míst stala červená helma, kterou měl pohřešovaný na sobě,“ vysvětlil pro BBC Simone Bobbio, mluvčí horské a speleologické záchranné služby v Piemontu, co nakonec k nálezu lékařova těla vedlo.

„Software může reagovat na nejrůznější věci, třeba kus plastu nebo neobvyklou barvu povrchu skály. Veškeré podezřelé objekty tak musely být i tak vyhodnoceny člověkem, zabralo to ale mnohem méně času,“ dodal k tomu Saverio Isola, pilot dronu a šéf záchranné stanice v italském Turíně.

Rozhodně nejde o první případ, kdy nějaký chytrý systém při pátrání po ztracených lidech pomohl. V roce 2021 byl využit program SARUAV vyvinutý ve spolupráci s polskou univerzitou v polské části Nízkých Beskyd při záchraně 65letého muže, který trpěl Alzheimerovou chorobou. Ten během čtyř hodin analyzoval 782 leteckých snímků, ze kterých byl schopen hledaného najít a horské službě předat přesné souřadnice. Mnozí odborníci předpokládají, že šlo o první zaznamenaný případ, kdy byl podobný typ automatizovaného systému zapojen do záchranné akce.

Stejný algoritmus pomáhal i v roce 2023 při pátrání po turistovi ztraceném v rakouských Alpách nebo obdobně ve stejném roce na severu Skotska ve Skotské vysočině.

Využívání leteckých snímků má ale i svá omezení, nejefektivnější jsou v otevřeném terénu, v hustší vegetaci ztrácejí smysl.

Je tu i otázka, jak se všemi snímky pořízenými dronem nakládat. Identifikace různých osob na nich by totiž mohla znamenat právní problém. Cílem je také zdokonalovat systémy tak, aby mohly být snímky analyzovány v reálném čase ihned při pořizování, což by dobu pátrání ještě zkrátilo.