Obličej podle Stacey. Jak AI deformuje standard ženské krásy

Termín Stacey’s face (Staceyin obličej, lze se setkat i s variantou Stacy) se v poslední době objevuje na sociálních sítích a v internetové kultuře jako popis až nepřirozeně dokonalého vzhledu, který vznikne díky nadměrnému používání AI filtrů a zkrášlovacích aplikací.

Název odkazuje na televizní celebritu, návrhářku a herečku Stacey Silvu, která se se svou sestrou Darcey proslavila v americké reality show Darcey & Stacey nebo v show 90 Day Fiancé.

Obě jsou proslulé extrémním množstvím plastických úprav a velmi častými proměnami obličeje právě pomocí různých AI filtrů, kvůli čemuž vlastně málokdo ví, jak aktuálně opravdu vypadají.

Jak by žena vypadala, pokud by do AI aplikace zadala, že chce Stacey’s face? Umělá inteligence jí v takovém případě nejpravděpodobněji vyhladí pleť, zúží čelist, zvětší rty a také pozvedne obočí a vytvaruje do jednoho ideálního tvaru. Najednou tak bude jasně vidět, co všechno podle „trendu“ nezapadá. Což pro mladé dívky a ženy, které už tak bojují s pocity, že nezapadají do „společenského ideálu krásy“, znamená ještě větší psychickou zátěž.

Lydia Spencer-Elliottová, redaktorka serveru Independent, takový trend vyzkoušela sama na sobě a podle vlastního vyjádření vypadala nepřirozeně.

Připadala si jako vyhlazená panenka Barbie s velkýma očima, divně upraveným nosem a oteklými rty. Tváře měla více či méně propadlé, jako by se pořádně nenajedla.

„Kdybych se takhle ráno viděla v zrcadle, lekla bych se,“ uvedla k rádoby trendu, který se zhruba během dvou posledních let prodral do mainstreamového internetového slovníku. Bez podobných úprav by byla v podobných kruzích označována jako „průměrná Becky“.

Podobný trend ale není rozšířený jen mezi ženami, i mezi muži se rozšířil tzv. looksmaxxing. Začal se šířit především mezi incely a zaměřuje se na radikální, systematické zlepšování vzhledu s cílem dosáhnout co největší atraktivity.

Do většího povědomí se dostal například díky influencerovi známému pod přezdívkou Clavicular (Braden Peters). Nejen on se kvůli potenciálnímu ideálu krásy neostýchá propagovat drcení kostí, extrémní diety nebo třeba prodlužování brady.

V oblasti ženského looksmaxxingu je považována za výraznou osobnost influencerka Alorah Ziva (Aleksandra Vasilevna Mendozová), která svým sledujícím kromě vlastních proměn za měsíční poplatek 79 dolarů (cca 1700 korun) slibuje i pomoc s tím, jak jít v jejích stopách.

„Looksmaxxing je v těchto kulturách vnímán jako velmi racionální reakce na vytváření společenského statusu a bohatství. Influenceři a celebrity identifikují svůj vzhled jako cestu k úspěchu. A je zřejmé, že to funguje, je tak dost těžké proti tomu argumentovat, jakkoli nevhodné to může být,“ uvádí k tématu britská spisovatelka a konzultantka Ellen Atlanta, autorka knihy Pixel Flesh: How Toxic Beauty Culture Harms Women (Pixel Flesh: Jak toxická kultura krásy škodí ženám).

„Lidé, kteří takové věci dělají, postrádají dostatečný pocit sebevědomí. Mají silný deficit sebeúcty a hledají něco, co by takovou prázdnotu zaplnilo,“ dodal k tomu psychoterapeut a ředitel londýnské Body Image Treatment Clinic Thomas Midgley.

„Výzkum ohledně looksmaxxingu je stále v rané fázi. Dá se ale předpokládat, že ještě zvýší už tak velký tlak na dokonalý vzhled. Nejvíc znepokojivé na celé věci je, že uživatelé podobných fór, kde se tento styl propaguje, jsou velmi mladí. Stále se vyvíjejí a proto jsou také velmi zranitelní,“ dodává na závěr psycholožka Helena Lewis-Smithová.