Článek
„Evropa do značné míry promeškala první digitální revoluci, protože obchodní přínosy plynoucí z rozšiřování informačních a komunikačních technologií byly výrazně vyšší v jiných částech světa,“ uvedla podle AFP šéfka ECB na konferenci ve Švýcarsku.
„Nemůžeme si dovolit tuto zkušenost opakovat s AI, která je druhou digitální revolucí,“ dodala.
Mezi hlavní hráče na trhu s umělou inteligencí patří americké společnosti OpenAI, Anthropic, Google, Meta, Microsoft či Amazon a čínská firma DeepSeek. Lagardeová nicméně uvedla, že Evropa má v některých ohledech dobré předpoklady k tomu, aby plně využila potenciál této nové technologie. Za nynějším zaostáváním Evropy podle ní stojí „potíže s přeměnou znalostí v obchodní úspěch“.
„EU představuje 6 % světové populace, ale nejméně 15 % globálního počtu vědců. Vytváří rovněž téměř pětinu nejcitovanějších vědeckých publikací na světě,“ upozornila šéfka ECB.
Situaci v Evropě podle Lagardeové komplikuje mimo jiné roztříštěnost kapitálových trhů, která znesnadňuje financování projektů. EU již delší dobu usiluje o větší integraci kapitálových trhů, aby obyvatelům poskytla více investičních příležitostí a zajistila více kapitálu pro evropské podniky, píše AFP.
EU chce technologickou soběstačnost
Evropská unie stále hlasitěji prosazuje myšlenku, že by se ve strategických digitálních technologiích měla spoléhat více sama na sebe. Nejnovější kroky Evropského parlamentu i Evropské komise ukazují, že snaha o větší digitální suverenitu už není pouze politickou deklarací, ale postupně se promítá do konkrétních opatření.
Jedním z nejviditelnějších projevů tohoto přístupu se stal krok Evropského parlamentu, který od června 2026 opustil Google jako výchozí internetový vyhledávač. Na počítačích 720 europoslanců a tisíců jejich asistentů a administrativních pracovníků nyní automaticky funguje francouzský vyhledávač Qwant.
Francouzský vyhledávač Qwant
„Je to součást širšího souboru opatření zaměřených na snížení závislosti Evropského parlamentu na digitálních nástrojích mimo EU a na podporu evropských služeb zaměřených na ochranu soukromí,“ uvedl mluvčí Evropského parlamentu.
Krok přichází ve chvíli, kdy Evropská komise představuje další opatření zaměřená na podporu evropských technologií v oblastech polovodičů, cloudových služeb a umělé inteligence. Brusel tak stále hlasitěji prosazuje myšlenku, že Evropa by měla ve strategických digitálních technologiích spoléhat více sama na sebe.
Ačkoliv se může změna výchozího vyhledávače zdát jako drobný technický detail, jde o jeden z nejviditelnějších symbolů evropské snahy o větší digitální suverenitu. Právě internetové vyhledávání totiž patří mezi služby, které většina lidí používá každý den.
Čipy i umělá inteligence
Vedle internetového vyhledávání se Evropská unie zaměřuje také na další oblasti, které považuje za strategické. Evropská komise představila plán, který má posílit evropské firmy v oblasti cloudových služeb, umělé inteligence a výroby čipů. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech.
Podle Evropské komise se Evropa nemůže dlouhodobě spoléhat na zahraniční společnosti v oblastech, které jsou klíčové pro fungování nemocnic, energetických sítí nebo státní správy. Nová legislativa proto počítá s výraznější podporou domácích technologických řešení a větším důrazem na takzvanou digitální suverenitu.
„Evropa musí mít kontrolu nad technologiemi, na kterých stojí její každodenní fungování,“ zaznívá z Bruselu. V praxi to znamená podporu evropských poskytovatelů cloudových služeb, investice do umělé inteligence a snahu zvýšit výrobu polovodičů na evropském území.
Jedním z argumentů evropských představitelů je i riziko, že by zahraniční vlády nebo firmy mohly v krizových situacích omezit přístup ke klíčovým digitálním službám. Evropská komise proto chce zajistit, aby citlivá data zůstávala pod evropskou kontrolou a byla ukládána i spravována na území EU.
