Článek
O podporu se mohou podle nově zveřejněné výzvy ucházet konsorcia složená z firem, veřejných institucí, investorů i dalších partnerů. AI Gigafactory může vzniknout v jediném členském státě nebo jako společný projekt několika zemí.
Česko navíc patří mezi osmnáct států, které se zapojily do společného financování projektu prostřednictvím organizace EuroHPC JU, a může se tak na některém z vítězných projektů podílet.
Nové AI Gigafactory mají nabídnout výpočetní výkon potřebný pro vývoj nejpokročilejších modelů umělé inteligence. Využívat je budou moci startupy, rychle rostoucí technologické firmy, průmyslové podniky, univerzity i veřejná správa.
Součástí každého centra mají být nejmodernější AI procesory, cloudová infrastruktura, vysokorychlostní datové propojení i energeticky úsporná datová centra. Podle podmínek výzvy musí být jejich výkon minimálně srovnatelný s aktuálně nejvýkonnější evropskou AI factory, přičemž v další fázi projektu se má ještě několikanásobně zvýšit.
Evropská unie chce prostřednictvím projektu výrazně rozšířit vlastní výpočetní kapacity pro umělou inteligenci. Z evropských a národních veřejných zdrojů má do projektu směřovat až 10 miliard eur (24 miliard korun), které mají podle Evropské komise přilákat nejméně dalších 20 miliard eur (48 miliard korun) soukromých investic.
Americké čipy, evropská infrastruktura
Přestože cílem projektu je posílit evropské technologické zázemí, samotný hardware nemusí pocházet pouze z Evropy. Konsorcia budou moci pořizovat technologie také od dodavatelů z takzvaných partnerských zemí.
Evropská komise současně oznámila podpis tří memorand o porozumění s americkými výrobci čipů AMD, NVIDIA a Qualcomm. Jejich cílem je zajistit budoucím provozovatelům AI gigafactory dostatek špičkových procesorů, bez nichž se vývoj moderní umělé inteligence neobejde.
Přihlášky do výzvy mohou zájemci podávat do 12. listopadu 2026. O vítězných projektech by mělo být rozhodnuto začátkem roku 2027 a výstavba by měla odstartovat ještě během téhož roku. První AI Gigafactory by pak měly zahájit provoz nejpozději do 18 měsíců od podpisu smluv.
„Přístup k rozsáhlému výpočetnímu výkonu, který AI Gigafactory nabídnou, je pro Evropu strategickou nutností v době, kdy se vývoj umělé inteligence zásadně zrychluje,“ uvedla Henna Virkkunenová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii.
Krok k evropské technologické soběstačnosti
Nová výzva není ojedinělým projektem. Zapadá do širší strategie Evropské unie, která v posledních letech stále důrazněji prosazuje větší technologickou soběstačnost. Brusel se snaží snížit závislost na amerických a asijských technologických firmách a budovat vlastní infrastrukturu v oblastech, které považuje za strategické – od výroby polovodičů přes cloudové služby až po umělou inteligenci.
V posledních měsících proto Evropská komise představila několik iniciativ zaměřených právě na podporu evropských technologií. AI gigafactory mají být jedním z pilířů této strategie. Jejich cílem je, aby nejpokročilejší modely umělé inteligence bylo možné vyvíjet přímo na evropské infrastruktuře a podle evropských pravidel pro ochranu dat, bezpečnost a etiku.
Evropa se tak snaží vybudovat vlastní alternativu k technologické dominanci Spojených států a Číny. Právě dostatek výpočetního výkonu je dnes jednou z hlavních podmínek pro vývoj nejmodernější umělé inteligence a Brusel nechce, aby v této oblasti zůstával odkázán na infrastrukturu mimo Evropskou unii.
