EU se staví proti americkým a čínským gigantům. Lační po technologické soběstačnosti

Jedním z nejviditelnějších symbolů tohoto přístupu se stal krok Evropského parlamentu, který od 4. června 2026 opustil Google jako výchozí internetový vyhledávač. Na počítačích 720 europoslanců a tisíců jejich asistentů a administrativních pracovníků nyní automaticky funguje francouzský vyhledávač Qwant.

Jak uvedl mluvčí Evropského parlamentu, „od 4. června 2026 se Qwant stal výchozím vyhledávačem v prohlížečích Microsoft Edge a Mozilla Firefox používaných v Evropském parlamentu“. Přechod proběhl automaticky, zaměstnanci si však mohou zvolit i jiný vyhledávač.

Výběr Qwantu není náhodný. Francouzský vyhledávač se dlouhodobě prezentuje jako evropská alternativa ke globálním technologickým gigantům a klade důraz na ochranu soukromí uživatelů.

Podle Evropského parlamentu je změna součástí širší strategie. „Je to součást širšího souboru opatření zaměřených na snížení závislosti Evropského parlamentu na digitálních nástrojích mimo EU a na podporu evropských služeb zaměřených na ochranu soukromí,“ uvedl mluvčí instituce.

Krok přichází ve chvíli, kdy Evropská komise představuje další opatření zaměřená na podporu evropských technologií v oblastech polovodičů, cloudových služeb a umělé inteligence. Brusel tak stále hlasitěji prosazuje myšlenku, že Evropa by měla ve strategických digitálních technologiích spoléhat více sama na sebe.

Ačkoliv se může změna výchozího vyhledávače zdát jako drobný technický detail, jde o jeden z nejviditelnějších symbolů evropské snahy o větší digitální suverenitu. Právě internetové vyhledávání totiž patří mezi služby, které většina lidí používá každý den.

Vedle internetového vyhledávání se Evropská unie zaměřuje také na další oblasti, které považuje za strategické. Evropská komise představila plán, který má posílit evropské firmy v oblasti cloudových služeb, umělé inteligence a výroby čipů. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech.

Podle Evropské komise se Evropa nemůže dlouhodobě spoléhat na zahraniční společnosti v oblastech, které jsou klíčové pro fungování nemocnic, energetických sítí nebo státní správy. Nová legislativa proto počítá s výraznější podporou domácích technologických řešení a větším důrazem na takzvanou digitální suverenitu.

„Evropa musí mít kontrolu nad technologiemi, na kterých stojí její každodenní fungování,“ zaznívá z Bruselu. V praxi to znamená podporu evropských poskytovatelů cloudových služeb, investice do umělé inteligence a snahu zvýšit výrobu polovodičů na evropském území.

Jedním z argumentů evropských představitelů je i riziko, že by zahraniční vlády nebo firmy mohly v krizových situacích omezit přístup ke klíčovým digitálním službám. Evropská komise proto chce zajistit, aby citlivá data zůstávala pod evropskou kontrolou a byla ukládána i spravována na území EU.

Zvláštní pravidla by se měla týkat například bankovnictví, zdravotnictví nebo energetiky. Právě zde panují obavy z americké legislativy, která za určitých okolností umožňuje úřadům přístup k datům spravovaným americkými společnostmi, i když jsou fyzicky uložena mimo Spojené státy.

Velkou pozornost budí také návrh týkající se veřejných zakázek. U některých kritických projektů by nově mohlo být podmínkou, aby software i hardware pocházely z Evropské unie. Takový krok by mohl výrazně omezit vliv zahraničních firem v citlivých oblastech, například v obraně nebo státní správě.

Brusel tím zároveň vysílá jasný signál evropským technologickým firmám: pokud dokážou nabídnout konkurenceschopná řešení, mohou získat významnou výhodu na domácím trhu.