Článek
Podle recenzované studie zveřejněné ve vědeckém časopise Nature navrhli vědci z univerzit v USA (Texaská univerzita v Austinu), Číně (Šanghajská univerzita Jiao Tong), Singapuru (Singapurská národní univerzita) a Švédsku (Univerzita v Umeå) pomocí strojového učení nové typy barev vyladěné tak, aby co nejlépe odrážely sluneční paprsky a teplo, píše web The Guardian.
Zjistili, že použití jednoho z několika nových nátěrů vymyšlených AI na střechu čtyřpatrového obytného domu by mohlo v horkém podnebí, jako je to v Riu de Janeiro nebo Bangkoku, ušetřit ročně 15 800 kilowatthodin elektrické energie.
Pokud by se nátěr použil na 1000 bloků, ušetřilo by se tolik elektřiny, že by to stačilo na napájení více než 10 000 klimatizačních jednotek po dobu jednoho roku.
„Náš rámec strojového učení představuje významný skok vpřed při navrhování tepelných metaemitorů (speciální materiály, které dokážou manipulovat s infračerveným zářením, pozn. red.). Díky automatizaci procesu a rozšíření návrhového prostoru můžeme vytvářet materiály s vynikajícími parametry, které byly dříve nepředstavitelné,“ řekl Yuebing Zheng, profesor na Texaské univerzitě a spoluvedoucí studie.
Dále uvedl, že měsíc lidské práce na návrhu nového materiálu se pomocí umělé inteligence zvládne za několik dní.
„Nyní se řídíme výstupem strojového učení, jeho pokyny pro strukturu a jaký druh materiálů bychom měli použít. Můžeme to udělat správně, aniž bychom museli projít mnoha a mnoha cykly testování návrhu a výroby,“ doplnil Zheng.
Vědecký pokrok metodou pokus-omyl
Jedná se o nejnovější příklad využití umělé inteligence k překonání tradičních přístupů k vědeckému pokroku metodou pokus-omyl. V loňském roce podobně britská společnost MatNex použila AI k vývoji nového typu permanentního magnetu pro elektromotory, který nevyužívá kovy vzácných zemin – jejich těžba je totiž spojena s vysokými emisemi uhlíku.
Společnost Microsoft zase vyvinula nástroje umělé inteligence, které pomáhají výzkumníkům rychle navrhovat nové anorganické materiály, často krystalické struktury používané v solárních panelech a lékařských implantátech. A existují naděje na nové materiály pro lepší zachycování uhlíku v atmosféře a pro výrobu účinnějších baterií.
„V této oblasti se věci vyvíjejí velmi rychle. V posledním roce se objevilo mnoho startupů, které se snaží využít generativní umělou inteligenci k výrobě materiálů,“ uvedl Alex Ganose, který přednáší chemii na Imperial College London.
„Proces návrhu nového materiálu může vyžadovat výpočet milionů potenciálních kombinací. Umělá inteligence nám ale umožňuje překonat dosavadní omezení výpočetního výkonu,“ uzavřel.
