AI měla šetřit čas a usnadnit práci. Podle zaměstnanců jí spíš přibývá

Ředitel technického oddělení Googlu před čtyřmi roky prohlásil, že díky umělé inteligenci a její pomoci bude možné zavést čtyřdenní pracovní týden. Podobné výzvy se chopila i společnost OpenAI, která k podobnému nastavení vyzvala i další firmy. Základ byl společný – vedoucí pracovníci byli přesvědčeni, že umělá inteligence dokáže zastat takové množství práce, že bude třeba se na to připravit.

Jak se ale ukazuje z výpovědí bývalých či současných zaměstnanců zmíněných korporátů, nejen že se čtyřdenní pracovní rozvrh u mnoha z nich nakonec ani netestoval, práce naopak ještě přibývá a s ní i tlak na zaměstnance, uvádí BBC.

„V sobotu nebo neděli jdete klidně do práce, a to často jen proto, abyste se ujistili, že se něco nerozbilo a funguje to,“ nastínil běžnou praxi bývalý zaměstnanec OpenAI s tím, že místo volnějšího režimu se zaměstnanci potýkali s krizovými schůzkami, nátlakem na práci o víkendu stejně jako nadměrně kritickým hodnocením výkonu.

Podobné nastavení je například i ve společnostech Anthropic či Meta, kde s vývojem stále chytřejších nástrojů dochází k propouštění nepotřebných zaměstnanců. Ti, kteří zůstali, ale místo úspory času naopak hlásí delší pracovní dobu a vysoký tlak na výkon.

Američtí technologičtí pracovníci jsou většinou velmi dobře finančně ohodnoceni, na rozdíl od jiných odvětví. V technologiích také dlouho panovalo pravidlo „klasické“ pracovní doby od 9 do 5, zatímco jinde nebyly výjimkou 12hodinové směny za mnohem nižší platy.

Právě v technologických oborech byl ale také více než kde jinde vidět tzv. „pracovní sprint“. Tedy období, kdy lidé pracovali nad rámec běžné pracovní doby – především při uvedení nové služby nebo produktu. V době umělé inteligence podobné sprinty nebývají tak ojedinělé, navíc jsou mnohdy dost extrémní.

Jak uvedl server BBC na základě sdělení některých lidí, ve společnosti OpenAI nebývají výjimkou ani 90hodinové pracovní týdny (na rozdíl od běžných 40 hodin).

Dalším faktorem spojeným s rozvojem umělé inteligence je, že lidé bývají často přesunováni na jiné, potřebnější pozice.

„Prostě vás přeřadí, nemůžete říct ne. Tedy můžete, ale pak vás nejspíš čeká výpověď,“ potvrdil jeden z bývalých zaměstnanců Mety.

O tom, že umělá inteligence lidem místo úlevy přidává spíš zátěž navíc, hovoří i mnohé studie. Potvrdil to například i 18měsíční výzkum Kalifornské univerzity v Berkeley, podle něhož zaměstnanci ve společnostech zabývajících se vývojem AI pracovali rychleji, zvládali vyšší rozsah úkolů a automaticky si prodlužovali pracovní dobu.

Odborník z MIT Neil Thompson uvádí, že ve společnostech, které jsou lídry ve vývoji AI, ani do budoucna podle něj moc nehrozí, že by se nasadily vyvíjené AI nástroje a lidem se dalo „volno“.

„To ve výsledku povede k tomu, že i kdyby existovaly reálné úspory času, byly a pravděpodobně i budou pohlceny změnami, jejich implementací a zajištěním fungování,“ dodal k tomu.