AI ohrožuje miliony pracovních míst. Rozvojovým zemím ale může paradoxně pomoci

Nejnovější report Světové banky ukazuje, že riziko automatizace je nejvyšší ve vyspělých ekonomikách. Generativní AI představuje riziko pro 14,2 % současných pracovních míst. V zemích s nízkými a středními příjmy jde přitom jen o 4,5 %.

Na druhou stranu může umělá inteligence výrazně zvýšit produktivitu práce i v rozvojových ekonomikách. Podle autorů by se to mohlo týkat 16,2 % pracovních míst, což je jen nepatrně méně než ve vyspělých zemích, kde tento podíl činí 18,7 %.

Největší příležitost tak podle zprávy nespočívá v nahrazování lidí, ale v tom, že jim AI pomůže pracovat efektivněji. „Umělá inteligence hodila rozvojovým ekonomikám záchranné lano a ty by se ho měly chytit,“ prohlásil Indermit Gill, senior viceprezident a hlavní ekonom Světové banky.

„Nemusejí vyvíjet velké jazykové modely ani budovat rozsáhlá datová centra, aby využily jejích přínosů. Přizpůsobením malých, cenově dostupných nástrojů AI místním podmínkám mohou zpřístupnit kvalitnější zdravotní péči, vzdělávání, soudní služby i zemědělské poradenství milionům lidí,“ konstatoval Gill.

Zdůraznil však, že je třeba jednat bez otálení. „AI se šíří rychleji a je více závislá na místním kontextu než předchozí univerzální technologie, jako byla elektřina nebo internet,“ podotkl ekonom Světové banky.

Podle zprávy už dnes umělá inteligence pomáhá lidem, firmám i státní správě řešit problémy, analyzovat informace, zlepšovat předpovědi nebo poskytovat služby ve větším rozsahu.

V zemích, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, může lékařům usnadnit diagnostiku pacientů, zemědělcům pomoci při rozhodování o pěstování plodin a firmám zvýšit produktivitu. Vlády by ji pak mohly využívat například při výběru daní, správě sociálních programů, řešení následků přírodních katastrof, ale také ve zdravotnictví nebo školství.

Právě v tom autoři vidí největší potenciál AI pro rozvojové ekonomiky. Ty se totiž podle zprávy nacházejí v období nejslabšího průměrného hospodářského růstu za posledních třicet let a umělá inteligence by mohla tento trend ještě před koncem desetiletí výrazně zlepšit.

Optimistický scénář má ale několik podmínek. Mnoha rozvojovým zemím stále chybí spolehlivé dodávky elektřiny, kvalitní internetové připojení, dostatek dat, odborníků i silné instituce.

V subsaharské Africe například téměř třetina venkovských škol stále nemá spolehlivý přístup k elektřině a více než dvě třetiny postrádají kvalitní internetové připojení. Bez těchto základních podmínek nebude možné potenciál AI naplno využít.

Světová banka proto doporučuje postupovat po etapách. Nejprve převzít dostupné nástroje umělé inteligence, následně je přizpůsobit místním podmínkám a teprve poté investovat do vývoje vlastních pokročilých systémů.

Autoři zároveň upozorňují, že nejmodernější systémy AI dnes vznikají jen v omezeném počtu zemí a firem. Pokud rozvojové ekonomiky nezačnou investovat do energetiky, konektivity, vzdělávání a institucí, mohou se rozdíly mezi státy ještě prohloubit. AI by pak podle zprávy mohla zvýšit nerovnosti, posílit koncentraci tržní síly nebo oslabit důvěru lidí ve veřejné instituce.

„Příležitost udělat správná rozhodnutí je časově omezená,“ upozornil Gaurav Nayyar, šéf letošního vydání zprávy Světové banky.

Podle něj AI představuje jedinečnou příležitost vyřešit problémy, které odolávaly řešení po celé generace. „Rozvojové země, které nyní vybudují potřebné základy – energetiku, konektivitu, dovednosti a kvalitní instituce – budou schopny AI úspěšně převzít a přizpůsobit potřebám svých obyvatel,“ konstatoval Nayyar

Zpráva zároveň připomíná, že stejně důležitá jako investice do infrastruktury bude i důvěra veřejnosti. Pokud by umělá inteligence vedla k zaujatým rozhodnutím státní správy nebo narušovala ochranu soukromí, získat důvěru občanů zpět bude podle autorů zprávy velmi obtížné.