Článek
V dubnu se studiu Stamina Zero povedl významný marketingový krok – úvodní trailer ke hře Little Droid se objevil na oficiálním youtubovém kanálu PlayStationu, píše The Guardian.
Reakce hráčů ale vývojáře zaskočila. Ačkoliv hráči oceňovali zajímavý vizuál a atmosféru, mnozí si stěžovali na údajné využití umělé inteligence, která podle nich kazí dojem z projektu. Miniatura videa, jež vyvolala podezření, však nebyla generovaná AI – vytvořila ji skutečná ilustrátorka.
„Známe tu umělkyni osobně a dobře známe i její práci. Takhle negativní reakci jsme opravdu nečekali. Zprvu jsme nevěděli, co si o tom myslet nebo jak na to reagovat. Byli jsme opravdu zmatení,“ řekla vývojářka Lana Ro.
„Lidé v komentářích pod videem poukazovali na konkrétní detaily, jako je asymetrie robota nebo příliš dobře vypadající osvětlení. My si ale stojíme za svým. Při vývoji hry ani jejího výtvarného zpracování nebyla použita umělá inteligence,“ zdůraznila.
Samotná videohra pojednává o malém robotovi, který se pohybuje ve svěžím pixelartovém světě. Na druhou stranu jeho obálka vykresluje droida v úplně jiném stylu – s hladkým, lesklým povrchem, který lidé očekávají od nástrojů pro generování umělé inteligence.

Zpochybněná ilustrace ke hře Little Droid od studia Stamina Zero, která byla podle mnohých vytvořená umělou inteligencí.
Vysvětlující video
Studio následně zveřejnilo video, které mělo podle jejich vyjádření potvrdit pravost tvůrčího procesu a přiblížit jednotlivé fáze vzniku vizuálu. Záběry ukazovaly rané koncepty rozdělené do vrstev v Adobe Photoshopu – jako názornou ukázku toho, jak výtvarné dílo postupně vznikalo.
„Obrátili jsme se na autorku a požádali ji o veškeré dostupné skici i původní PSD soubor s vrstvami,“ uvedla vývojářka Ro. „Z těchto podkladů jsme co nejrychleji sestavili video a zveřejnili ho. Chtěli jsme tím situaci uklidnit, vést diskusi konstruktivním směrem a ukázat, že nemáme co skrývat. Naší snahou bylo jednat otevřeně a transparentně,“ doplnila.

Fáze kreslení obalu videohry Little DroidVideo: archiv tvůrců
Někteří lidé po zveřejnění videa uznali, že může sloužit jako důkaz nepoužití umělé inteligence. Jiní ale zůstali skeptičtí. Video totiž neobsahuje žádný záznam skutečné kresby, který by bylo možné sdílet jen tehdy, pokud by umělec celý proces průběžně zaznamenával – což někteří autoři sice dělají, ale vyžaduje to značné úsilí navíc. Jak zjistilo studio Stamina Zero, vždy se najdou lidé, které nic nepřesvědčí.
„Upřímně řečeno, zatím nemáme jasný plán, jak k tomu v budoucnu přistupovat,“ sdělila Ro. „Na Redditu někdo navrhl, abychom se vyhýbali stylům, které připomínají výstupy umělé inteligence. Možná by to mohlo pomoct. Jenže AI se učí z tvorby skutečných umělců a je tedy dost možné, že časem zvládne napodobit prakticky jakýkoli výtvarný styl,“ uzavřela.

Jak hra Little Droid opravdu vypadá.
AI jako nepřítel kreativní tvorby
Vývojář Josh Caratelli se svou hrou Chessplus čelil podobné situaci poté, co na Redditu sdílel obrázek související s připravovaným titulem. Přestože výslovně uvedl, že ilustrace byla vytvořena na zakázku a bez využití umělé inteligence, obdržel řadu komentářů i soukromých zpráv obviňujících ho ze lži a podvodu.
„Je naprosto zřejmé, že jde o ruční kresbu. Pro malý nezávislý tým to byla nemalá investice do vizuálního stylu, ale věřili jsme, že se to vyplatí,“ prozradil Caratelli.
Sám vývojář sdílí etické obavy komunity ohledně plagiátorství spojeného s AI, jejích dopadů na životní prostředí i ohrožení lidské kreativity. Obvinění vznesená vůči Chessplus ho však zasáhla. „Umělá inteligence má obrovský problém vytvářet věci, které dávají smysl. Skvělá hra stojí na tisíci drobných nuancích – a tahle práce často zůstává nepochopena a nedoceněna,“ míní.

Úvodní ilustrace ke hře Chessplus
„Je naprosto nespravedlivé, že tolik lidí, kteří se léta zdokonalovali ve svém řemesle, čelí tomuto a jsou neprávem obviňováni,“ doplnila vývojářka Ro.
Podle webu The Guardian oba tyto případy ukazují, jak generativní umělá inteligence zkalila vody kreativní tvorby – i pro autory, kteří ji sami nevyužívají. Dnes si už nikdy nemůžeme být úplně jisti, zda se díváme na lidské dílo nebo výtvor AI, protože i důkaz autenticity může být teoreticky vymyšlený. Mezi tvůrci a publikem – ať už jde o hráče, diváky či čtenáře – tak bude nutné budovat vztah založený na důvěře.