Zatýkání ve velkém a sledování z vrtulníku. Pouť k Palachovu hrobu komunisté zarazili

Bezpečnost se snažila zabránit lidem, aby do Všetat odjeli, vzpomínal Hlavatý, který vyrazil na vysočanské nádraží. „Už tam to vypadalo velmi dobrodružně, protože tam bylo poměrně dost uniformovaných i neuniformovaných příslušníků - jak Veřejné bezpečnosti, tak té Státní. Řadu lidí perlustrovali, a dokonce jsme i viděli, že vybrané lidi odváděli.“

Hlavatému se podařilo do vlaku nasednout: „Ve chvíli, kdy jsme tedy přijížděli na všetatské nádraží vlakem, tak jsme si všimli, že tam postávají skupinky uniformovaných i neuniformovaných příslušníků a každého, kdo vystupuje z vlaků, zatýkají.“ Hlavatý se proto rozhodl nevystoupit a pokračovat dál, protože mu to pásmová jízdenka umožňovala.

Na další stanici Hlavatý se dvěma kamarády a ještě jedním člověkem vystoupili: „Vyšli jsme v euforii, jak jsme překonali policii, před nádraží a tam už stála připravená auta a perlustrovali nás. Říkali, že v okolí Všetat je kulhavka nebo slintavka, není dobré se do Všetat snažit dostat. Protože jsme měli mapu, tak jsme to pojali jako takové bojové cvičení a snažili jsme se nějakým způsobem dostat do Všetat na hřbitov. Nad námi kroužil vrtulník, který zjevně dával zprávy dolů do aut zaparkovaných na různých místech. Vždycky, když už jsme měli radost, že jsme se dostali na nějakou cestu ke hřbitovu a zahnuli jsme za nepřehledný ohyb, tak tam čekalo další policejní auto. Tam nás opět perlustrovali a zjevně si nás předávali. Když jsme byli kontrolováni asi počtvrté, zcela nepokrytě nám sdělili, že když se budeme snažit někde popáté proniknout, tak nás seberou. Usoudili jsme, že se na ten hřbitov nedostaneme.“

„Všetaty se staly obleženým městem, některé spoje jen projížděly. Hřbitov, který je kousek za Všetaty, byl v obležení bezpečnostních složek a Lidových milicí,“ řekl historik Petr Blažek.

„Bezpečnostní síly a jednotky byly v sobotu nasazeny ve velkém měřítku nejenom ve Všetatech, ale i v Praze a v dalších okolních městech,“ popsal rozsah akce bezpečnostních sil historik.

Čtveřice se proto rozhodla jet zpátky. Chtěli se přes Všetaty vrátit do Prahy. „Nicméně jeden z přátel měl fotoaparát a při příjezdu do Všetat fotografoval. Byl spatřen, a když jsme zastavili, vpadlo do vlaku komando se psy a všechny čtyři nás vytáhli z vlaku. Fotografa oddělili a nás odvedli na místní záchodek. Tam nás každého postavili do jednoho rohu a vyslýchal nás nějaký příslušník Státní bezpečnosti, aniž by se představil nebo legitimoval. Vypadalo to dost ošklivě. Bylo vidět, že příslušníci jsou dost hysteričtí, že to nezvládají. Už jsem se připravoval na to, že nás možná i začnou bít,“ popisoval zásah a své obavy Hlavatý.

„To se ale nestalo, někdo zavolal, a hlavně na nádraží přijížděli ve vlacích další lidé.“ A dodal: „Pouze nám sebrali občanky a usadili nás do jednoho z čekajících autobusů. Pak nás po třech čtyřech vysazovali v dlouhých intervalech někde na silnici nebo lesní cestě. Hledali jsme, kde vlastně jsme. Opět jsme narazili na několik zastávek s čerstvě strhanými jízdními řády a potkávali podobné skupinky, ať už z našeho, nebo z jiných autobusů. Nakonec jsme podle mapy tedy došli až do Čelákovic. Tam jsem se potkal i se všemi přáteli a spoluúčastníky.“

Pouť byla závěrečnou akcí Palachova týdne. Po ní už protesty nepokračovaly. Historik Petr Blažek k pouti uvedl: „To, co se možná zdálo jako dobrý nápad, nakonec možná vedlo k tomu, že se v sobotu demonstrace v Praze nekonala. Přerušilo se to a tím skončilo.“