Článek
Poražení Němci prchali a hledali únikové cesty, aby nepadli do zajetí Rudé armády, od níž nečekali nic dobrého.
„Chtěli se dostat do amerického zajetí a vyjednat si separátní podmínky,“ vysvětlil historik a ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl, který se tímto obdobím dlouhodobě zabývá.
Poslední boje 2. světové války v Evropě se odehrály až po jejím oficiálním konci u Milína na Příbramsku.
Ohromná masa desítek tisíc poražených vojáků z oblasti Prahy a Benešovska, kde byl výcvikový tábor SS, táhla k demarkační linii.
Ačkoli Němci podepsali 8. května kapitulaci, v rozporu s jejími podmínkami zůstaly tyto jednotky wehrmachtu vyzbrojeny a spolu s dalšími válečnými uprchlíky a německými civilisty postupovali přes střední Čechy na jihozápad.
Historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl
Napjatá situace konce války snad ani nemohla dopadnout jinak než neštěstím pro řadu místních lidí. Podle kronik a svědectví obyvatel si tady teprve v posledních dnech válečného konfliktu lidé okusili bitvy jako na frontě včetně náletů a bombardování. Sunoucí se kolony Němců se staly v posledních dubnových dnech terčem bombardérů.
„Domácí obyvatelé se schovávali ve sklepích, děti plakaly, všichni se hrůzou třásli…,“ psal kronikář z Milína Jiří Vostarek. Ani kapitulace zdejší situaci nevyřešila.
Památník Slivice, kde se odehrála poslední evropská bitva 2. světové války.
V oblasti kolem Milína a osady Slivice se velitelé ustupujících nepřátel rozhodli vytvořit obranný rajon se zákopy a připravovali se na střet s blížící se Rudou armádou.
„Technika včetně tanků, děl a minometů byla rozmístěna po obvodu milínské kotliny. Mezi stanovišti těžké techniky se zakopala pěchota,“ popsal historik Velfl.
Marný boj proti přesile
Z vojenského hlediska poněkud neuváženě proti síle zhruba šesti tisíc Němců vyrazili 11. května z Příbrami partyzáni ze skupiny Smrt fašismu a členové revoluční gardy. Bylo jich sotva šedesát. Byli ve zcela beznadějné situaci a stali se snadnou kořistí. Třetina jich tady zahynula.
„Dlouho jsem pátral, proč se pustili do předem prohrané bitvy. Jedním z důvodů mohlo být, že v Příbrami bylo v zajetí několik stovek Němců. Proto partyzáni patrně nechtěli, aby wehrmacht pokračoval směrem na Příbram,“ míní Velfl.
Střelba z raketometu Kaťuša, partyzánům přišla na pomoc Rudá armáda.
Teprve 11. května 1945 odpoledne dorazila i sem sovětská vojska. Po průzkumu následoval večer a v noci na 12. května úder děl a raketometů Kaťuša. Zákopy nepřítele pokryla sovětská dělostřelecká palba, pak přišel útok pozemních vojsk a definitivní konec bojů.
Pietní akt a bitva
Všechny tyto události bude v sobotu 10. května připomínat akce pořádaná hornickým muzeem a členy klubu vojenské historie poblíž památníku Slivice.
Součástí programu začínajícího už v 10 hodin dopoledne bude například výstava vojenské techniky, tradiční pietní akt i ukázky bojů. Simulace poslední evropské bitvy 2. světové války začne ve 14 hodin.
