Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Po svržení Antonescuova režimu se Rumuni přidali na stranu Spojenců. Královská rumunská armáda postupovala spolu s Rudou armádu na československé území, kde osvobodila 1702 vesnic a 31 měst.
Postup rumunských jednotek
Rumunské jednotky postupovaly společně s 2. ukrajinským frontem Rudé armády a s 1. československým armádním sborem. V rámci bratislavsko-brněnské vojenské operace sváděly tuhé boje. 18. dubna překročily řeku Moravu a rozdělily se na dvě skupiny. První pokračovala na Vracov, druhá postupovala podél řeky směrem na Uherský Ostroh, který byl osvobozen 27. dubna. Následující den se jim podařilo osvobodit 21 obcí, včetně Kyjova a Moravan.
Rumunské dělostřelectvo v Otaslavicích na Prostějovsku
Vojáci 21. rumunské pěší divize pokračovali ve svém postupu ze Slavičína a Bojkovic dále. 2. května osvobodili Valašské Klobouky, 3. května Vizovice. Za podpory jednotek Rudé armády se jim podařilo osvobodit Zlín a Uherské Hradiště. Po těžkých bojích, trvajících od 4. do 6. května, se nakonec probojovali do Kroměříže. Další jednotky pokračovaly v postupu až na Vysočinu.
Rumunský voják při osvobození Československa
Rumunské jednotky byly snadno rozpoznatelné díky velkému množství koní, které rekvírovaly a hojně využívaly. Koně však zároveň způsobovali škody, protože je vojáci nechávali volně pást na polích. Rumuni rekvírovali také hospodářská zvířata, neboť jejich zásobování nebylo dostatečně zorganizované. Problémy způsobovala i jazyková bariéra a nízká úroveň disciplíny u části vojáků, z nichž mnozí byli jen částečně vzdělaní.
Československo osvobozovaly i rumunské jednotky.
Vzdušná podpora
Do osvobozování Československa se zapojilo 15 rumunských divizí - především pěších a jezdeckých, dále letecký sbor, tankový pluk a 1. divize protiletadlového dělostřelectva. Rumunský královský letecký sbor čítal 240 letadel, většinou německé výroby, která obvykle sloužila k podpoře postupujících pozemních sil. Rumuni nejčastěji využívali známé střemhlavé bombardéry Junkersy Ju 87 (tzv. štuky) a bitevní a protitankové letouny Henschel Hs-129.
K útokům na pozemní cíle používali Rumuni i stíhačky vlastní konstrukce IAR-81. Cílem se stávaly také zásobovací linie – 11. dubna bombardovalo rumunské letectvo Valašské Meziříčí, trať do Rožnova i Hranice na Moravě. Další nálety zasáhly také Uherský Brod a Kunovice.
Rumunští vojáci v bojích na Moravě
Nad Československem podnikli rumunští letci téměř 5000 bojových letů a svrhli přes 1300 tun bomb. Během těchto operací utrpěli značné ztráty. Důvodem byla nejen samotná nebezpečnost útoků na pozemní cíle, ale i skutečnost, že se jejich letadla – často německé výroby – stávala terčem vlastní nebo sovětské protiletadlové palby či útoků sovětských letců, kteří je mylně považovali za nepřátelské.
Druhá největší osvobozující armáda
Na území Československa bojovalo celkem 248 430 rumunských vojáků. Ztráty dosáhly 66 495 mužů - z toho 33 241 padlých a nezvěstných a 33 254 zraněných. Vysoké ztráty byly způsobeny náročným postupem pěších jednotek horským terénem bez podpory tanků.
Vzhledem k počtu nasazených vojáků byla rumunská armáda při osvobozování naší vlasti druhou největší silou po Rudé armádě.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.