Hlavní obsah

V sedmnácti ukrývala kněze. Hrdinku z Brna ocenila Paměť národa

Brno

V úterý večer si měla třiadevadesátiletá Vlasta Černá z Brna převzít Cenu Paměti národa za to, že ve svých sedmnácti letech ukrývala hledaného katolického kněze. Do Prahy sice dorazila, její zdravotní stav se ale natolik zhoršil, že místo do Národního divadla zamířila do nemocnice, kde je hospitalizovaná. Ocenění za její hrdinský čin převzal nakonec její syn Jan Černý.

Foto: Lukáš Žentel, Paměť národa

Třiadevadesátiletá Vlasta Černá z Brna byla v úterý oceněna Pamětí národa.

Článek

„Byla jsem tak potěšena, že tuto cenu dostanu, a tak moc mi potom bylo líto, že jsem nakonec na ceremoniálu nemohla být. Vždyť tam byl i pan prezident, jsem potěšena jeho přítomností, je vidět, že je to dobrý člověk a že to s národem myslí dobře,“ vzkázala Vlasta Černá z nemocnice.

„Je dobře, že se nezapomíná na minulost. Protože kdo na ni zapomíná, zapomíná na to, že by se v budoucnu mohla opakovat. Proto se musíme všichni snažit, aby se tak nestalo,“ dodala.

Když bylo Vlastě Černé sedmnáct let, rozhodla se pomoct hledanému katolickému knězi. „Tehdy jsem nastoupila zrovna do septimy, měla jsem před sebou studijní dobu. No a pak se to stalo, ale bylo to potřeba. Kdo má v sobě soucítění a myslí na národ a na to, aby se ochránili lidé, kteří mají určitou hodnotu, nemůže jinak než pomáhat,“ zdůraznila Vlasta Černá nedlouho po slavnostním předávání cen.

Nepodařený útěk

Žila v Horním Štěpánově, kde v roce 1948 dokončila obecnou školu. Mladý kněz Felix Maria Davídek ji doučoval latinu. Po únoru 1948 zřídil Davídek v obci katolickou školu Athenium a v roce 1950 také tajnou katolickou univerzitu, aby mladým lidem zajistil vzdělání bez komunistické ideologie.

Kvůli protikomunistickým aktivitám a kritice režimu byl ale 22. dubna 1950 zatčen a internován v Boskovicích. Když se mu podařilo z vězení uprchnout zpět do Horního Štěpánova, Vlasta Černá mu téměř půl roku pomáhala zajišťovat na různých místech tajné úkryty.

„Protože jim ale brzy byla Státní bezpečnost na stopě, Davídek s pěti studenty, včetně tehdy již gymnazistky Vlasty Černé, se rozhodl utéct do Rakouska,“ popisuje dramatické okamžiky Paměť národa na svých webových stránkách. Útěk ale nedopadl dobře. Přechod hranice zprostředkoval nastrčený příslušník StB. Vlasta Černá skončila ve vězení v Uherském Hradišti.

Poslední svědek

„Vlasta Černá patří k těm lidem, kteří se nikdy nenechali zlomit. Poznal jsem ji jako člověka s jasnými názory a bylo vidět, že všechno to, čím si prošla, ji zjevně posílilo,“ uvedl novinář, publicista a autor literatury faktu Luděk Navara, který se mimo jiné zabývá zločiny komunismu a nacismu.

Její příběh se přitom podle něj vymykal dokonce i krutým poměrům začátku padesátých let v komunistickém Československu. „Strávila tři měsíce v samovazbě ve sklepní cele konspirační vily Franklovka v Uherském Hradišti. StB kolem ní rozehrála drsnou zpravodajskou hru, takže nesměla mít kontakt s žádným ze spoluvězňů. Když se v té sklepní cele ocitla, nebylo jí ani osmnáct let. Čekaly ji tři měsíce, během kterých se nemohla ani umýt či vykoupat. Dnes je posledním svědkem toho, co se ve Franklovce tehdy dělo,“ shrnul Navara.

Foto: Michal Doležel

Oceněná Vlasta Černá (vlevo) na fotografii z brněnské Káznice. Milenka Blatná sedící v čele získala Cenu Paměti národa v roce 2018 za to, že v uranových dolech v Jáchymově pomáhala zavřeným vězňům. Vladimír Stehlík byl zavřen komunisty za účast v odbojové skupině.

Vlasta Černá pak v různých věznicích strávila rok života. Později se jí i přes komplikace podařilo vystudovat vysokou školu, obor psychologie. Dnes žije v Brně.

„Neustále sleduji politické dění, každý den, to si nenechám ujít. Mám poruchu zraku, tak poslouchám rádio,“ řekla Vlasta Černá a doplnila, že s národem to není, jak by mělo být. „Lidé jsou hodně sobečtí, myslí hlavně na sebe, aby se měli dobře, ale celek jim uniká,“ dodala pamětnice.

Výběr článků

Načítám