Článek
O život kulkou do týlu tu přišlo v noci z 18. na 19. června 1945 sto dvacet žen, dvaasedmdesát mužů a pětasedmdesát dětí, včetně kojenců. Jednalo se o Karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů.
Vlaku, v němž cestovali, si na nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Jeho pasažéry nemilosrdně vyvlekli z vagonů a dovlekli na kopec nad Přerovem, kde je chladnokrevně postříleli. Podle historiků je tento masakr jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.
Zvony nechal z finančních darů vyrobit spolek Přerovské zvony smíření. Velký zvon, který nese jména dětí zavražděných na Švédských šancích, váží přibližně 1800 kilogramů a jeho patronem je papež Jan Pavel II. „Je to symbolické až mrazivé, neboť nese jméno i po nejmladší oběti masakru, kterým byl devítiměsíční chlapeček Jan Pavel,“ uvedl Petr Mlčoch ze spolku Přerovské zvony smíření.
Menší zvon, zasvěcený křesťanskému svatému, Františkovi z Assisi, má 400 kilogramů. Oba při nedělní ranní mši požehná pražský arcibiskup Jan Graubner a poté budou pomocí jeřábu usazeny do věže. Specializovaná firma bude mít na zavěšení přibližně čtyři hodiny.
Kopec Švédské šance je nyní místem pietních akcí.
„V půl čtvrté odpoledne dva nové zvony spolu s tím stávajícím, 540 let starým zvonem, původně odlitým pro dnes už neexistující kostel sv. Petra a Pavla na Předhradí v Olomouci, poprvé zazvoní,“ přiblížil předseda spolku Přerovské zvony smíření, přerovský římskokatolický děkan Josef Rosenberg. Celý proces zavěšení včetně technického vybavení podle něj přijde na zhruba půl milionu korun.
Otřesný masakr si lidé připomenou nejen ve zmíněném kostele, ale i na přerovském hřbitově, kde odpočívají oběti této tragédie.
„Pietní akt se u hrobu obětí na městském hřbitově uskuteční od 13:30. Modlitbu povede evangelický farář Jozef Vereščak ze slovenské obce Mlynica, odkud pocházelo mnoho obětí. Poté se přesuneme na Švédské šance, kde k účastníkům promluví primátor Petr Vrána (ANO) a modlitbu pronese děkan Rosenberg. O hudební doprovod se v průběhu obou pietních aktů postarají dva trombonové soubory z Německa a Slovenska,“ přiblížila Pavla Roubalíková z přerovského magistrátu.
Vraždili nevinné
Rozhodující roli v tragédii na Švédských šancích sehrál důstojník Karol Pazúr. Tvrdil, že v transportu jsou kolaboranti a příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva, a sestavil také popravčí četu. Hromadný hrob museli vykopat místní lidé.
Lidé, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct do spodního prádla a odevzdat cennosti. Všichni byli kulkou do týlu zastřeleni. Akt msty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob plný těl. Vrazi pak spokojeně odjeli do Bratislavy.
Případ byl nakonec doveden až před soud. Pazúr dostal nejprve trest 7,5 roku vězení, který mu Nejvyšší vojenský soud v Praze v roce 1949 zvýšil na dvacet let. Prezident Klement Gottwald jej však v roce 1951 amnestoval, na čemž se podepsaly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.
S Pazúrem souzený Bedřich Smetana před nástupem do vězení uprchl přes Maďarsko do Izraele, nakonec se dostal na Nový Zéland, kde zemřel.
Exhumace těl z hromadného hrobu byla provedena až na podzim roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Teprve v roce 2017 se podařilo ostatky žen a dětí převézt a důstojně uložit na přerovském hřbitově.
Při příležitosti letošního 80. výročí masakru na Švédských šancích vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého komiks Temné obilí. Jeho název odkazuje na skutečnost, že na místě vraždy a hromadného hrobu později vyrostlo obilí nezvykle tmavé barvy.
