V Bílovci vystavují pět korun Lucemburků

„Jsou to naprosto přesné kopie, nejen co do podoby, ale i velikosti a váhy. Jediný rozdíl mezi nimi a originály je jejich stáří,“ řekl na adresu Svatováclavské, Říšské, Římské, Lombardské a Svatoštěpánské koruny Petr Havrlant, ředitel Kulturního centra Bílovec.

Potvrdil, že vidět všech pět korun pohromadě je zcela výjimečné. A to přesto, že jde o repliky. „Originály nikdy neuvidíte dohromady, na jednom místě. A nepochodíte, ani kdybyste je chtěli vidět v jednom roce a objeli přitom půlku Evropy, protože se nevystavují úplně všechny a pořád,“ objasnil.

Mistrovské repliky panovnických insignií jsou dílem šperkaře Jiřího Urbana z Turnova. „Díky jeho precizní práci laik rozdíl mezi kopií a originálem nepozná,“ poukázal Havrlant a prozradil, že Svatoštěpánskou korunu vytvořil šperkař teprve předloni.

Jaká je hodnota faksimilií, ředitel neřekl. „Nemůžu, z bezpečnostních důvodů,“ omlouval se. Připustil alespoň, že jde o miliony korun.

Koruny pochází ze soukromé sbírky Oldřicha Beneše, autora výstavy Koruny Karla IV., která představuje i vzácné středověké rukopisy. „Opět jde o věrné a doslova luxusní repliky. Jejich výhodou je, kromě jiného, možnost je na rozdíl od originálů kvalitně nasvítit a dát tak návštěvníkům šanci detailně si je prohlédnout,“ poznamenal Havrlant s tím, že lidé si mohou v Bílovci díky digitalizaci vzácné knihy dokonce i prolistovat.

Za nejvzácnější díla na výstavě označil například obrázkovou Velislavovu bibli, nejbohatěji ilustrovaný český rukopis ze 14. století, kterému se říká středověký komiks, Bibli Václava IV., Zlatou bulu Karla IV. nebo zemský zákoník Maiestas Carolina, který však nikdy neplatil.

Za opravdovou lahůdku Havrlant označil Přebohaté hodinky vévody z Berry. „Nejsou to hodinky, ale kniha obsahující modlitby pro každou hodinu dne,“ popsal a doplnil, že jde o nejslavnější středověký rukopis světa, kterému historici umění nadneseně říkají Mona Lisa mezi rukopisy.

„Originál je trvale uložen v Muzeu Condéů na zámku Chantilly ve Francii a vystavuje se jen párkrát za sto let. Nikdy se nestěhuje a do zahraničí nepůjčuje,“ upozornil ředitel kulturního centra, který prozradil, že mezi exempláři je i jeden z nejslavnějších a nejčtenějších cestopisů pozdního středověku: Úžasné putování Jana z Mandevillu neboli Cesta kolem světa. „Ve své době byl populárnější než cestopis Milion od Marca Pola,“ dodal.

Čestné místo mezi faksimilii pak mají originály pocházející ze 14. a 15. století. Jde o poklady nalezené v Moravskoslezském kraji, například sklo z Opavy či nálezy z Krnova i Ostravy nebo unikátní zlatý zásnubní prsten. „Ten byl objeven loni pod podlahou kuchyně právě na našem zámku. Jiný takový v českých muzejních sbírkách není,“ ujistil Havrlant.

Výstava je umístěna v nově zrekonstruovaných prostorech severozápadního křídla zámku i jeho podzemí. Tam najdou zájemci expozici ukazující lucemburskou dynastii v době, kdy české země patřily k těm nejpřednějším v Evropě. K vidění je do 20. září.