Radnice v Kroměříži chystá odhalení dalších čtyř kamenů zmizelých, připomenou oběti holokaustu

„Kameny připomínají oběti holokaustu, známou kroměřížskou židovskou rodinu Brauchbarových, která ve městě provozovala pekařství,“ uvedl radní Jiří Kašík (OK občané Kroměříže).

V Kroměříži dříve žila významná židovská komunita, na jejíž památku už bylo v ulicích města mezi lety 2014 až 2023 instalováno 26 kamenů zmizelých.

Kameny připomínají Viléma a Hynka Brauchbarovy, Hynkovu manželku Bertu a Vilémova syna Richarda.

Zmíněné pekařství založil dědeček Viléma a Hynka, provozovnu měli ve Vodní ulici. V zadní části, která ústila do Ztracené ulice, byly v proluce sklady. Volný prostor byl v roce 1876 zastavěn pekárnou. V přízemí byly pekařské stroje, v prvním patře nádrže na mouku a ve druhém skladiště.

Poklidný život rodiny radikálně změnila okupace a zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

„V roce 1942 byli deportováni do Terezína, kde Vilém v listopadu téhož roku zemřel. Hynek byl v Terezíně zavražděn o rok později. Jeho žena Berta byla transportována do Osvětimi, kde zahynula v lednu roku 1944. Vilémův syn Richard byl z Terezína odvezen do koncentračního tábora Schwarzheide. Zde pravděpodobně hladem a vyčerpáním zahynul až na konci války,“ popsala tragický osud Brauchbarových ředitelka Knihovny Kroměřížska a zastupitelka města Šárka Kašpárková.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holokaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine – obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Kameny mají ukázat, že za oběťmi holokaustu jsou konkrétní lidé.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé do získání plných občanských práv v 19. století obývali hlavně dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942.

Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.