Článek
Legionáři na opravu této národní kulturní památky nemají peníze a kraj se stal stále častějším investorem. Peníze však pravidelně dávalo také město Pardubice.
Zastupitelé Pardubického kraje na svém prosincovém jednání jednomyslně schválili smlouvu o smlouvě budoucí, která se týká bezúplatného nabytí ideální poloviny této národní kulturní památky do vlastnictví kraje.
„Vzhledem k tomu, že situace Československé obce legionářské (CSOL) není zrovna nejjednodušší, v uplynulých letech přišla o některé prostředky na činnost, tak je potřeba postavit se k opravě Larischovy vily čelem. Doposud jsme poskytli 40 milionů korun a koncem roku 2025 jsme uvolnili dalších pět milionů. Proto jsme požádali Československou obec legionářskou, abychom povýšili naši spolupráci na úroveň spoluvlastnickou,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK).

Odmítl, že by legionáři přišli o peníze kvůli bývalému šéfovi Pavlu Budinskému, který figuruje v korupční kauze týkající se zakázek pražské nemocnice Motol.
„Došlo k přehodnocení některých dotačních titulů na úrovni ministerstva obrany, respektive Úřadu vlády. Výpadek je takový, že se legionáři bez významného partnera neobejdou. Náš podíl při pomoci Larischově vile je zdaleka největší, pokud nepočítám evropskou dotaci,“ řekl Netolický.
Převod padesátiprocentního podílu by měl orgán Československé obce legionářské schválit na podzim letošního roku, případně na jaře 2027. Tento termín je stanoven i s ohledem na dokončení oprav. Poté zde vznikne stálá expozice věnovaná vypálení osady Ležáky a osudům ležáckých dětí, ale také okupaci Čech a Moravy, činnosti organizace Obrana národa či historii známé Kavárny Veselka. Součástí bude rovněž historie Zámečku, dalšího silného symbolu nacistických represí na Pardubicku.
Celkové náklady včetně vybudování expozic vyjdou na 200 milionů korun. Letos by měly skončit stavební zásahy, v roce 2028 by se Larischova vila měla otevřít veřejnosti. Společně s legionáři o ni bude pečovat krajem zřizované Východočeské muzeum v Pardubicích.
„Je to po vzájemné dohodě. Rozhodli jsme se k tomu kvůli vysoké dotaci Pardubického kraje. Zámeček to stabilizuje po všech stránkách. Jednak společně stavebně zvládneme dokončení, druhou věcí je pak provoz. Zámeček, který má 70 místností, je třeba v zimě vytopit, v létě ochlazovat a dodávat vodu. Zámeček chceme naplnit smysluplným programem, který zde bude celoročně,“ řekl František Bobek z ČSOL, který na Larischovu vilu neboli Zámeček dohlíží.
Stavebně jdou opravy zvolna do finále. Do konce prázdnin by měl být Zámeček opraven, pak začnou práce na expozicích.
Stehlík: Kraj zaručí jistotu
„Pro mě je to záruka toho, že projekt, který úspěšně započala Československá obec legionářská, skončí. A Pardubický kraj je opravdu zárukou. Pohlídá si, aby se Larischova vila proměnila na důstojné místo paměti a na památník a muzeum, což si zaslouží,“ řekl ředitel Památníku Lidice a Ležáky Eduard Stehlík, který společně s krajem a legionáři v pátek uspořádal pravidelné setkání pamětníků a pozůstalých k Operaci Silver A.
Setkání se koná právě ve sklepeních Larischovy vily, jež už jsou opravené a přístupné. V roce 1942 sem přivezlo gestapo 33 obyvatel z Ležáků a na nedalekém popravišti pak byli zastřeleni.
Larischova vila
Zámeček, jak se Larischově vile také říká, byl spojen s tradicí parforsních honů. Vznikl podle návrhu Františka Schmoranze staršího. Rozsáhlý objekt včetně hospodářských budov až pro 50 koní vystavěl roku 1855, kolaudace proběhla v roce 1886. Po rozpadu manželství přepsal majitel Jiří Larisch-Mönnich vilu na záletnou manželku Marii Luisu, která ji následně prodala hraběti Henckelovi von Donnersmarck. V roce 1937 ji koupilo město Pardubice. Za dob protektorátu sloužila jako sídlo německých policejních jednotek zodpovědných za popravy československých vlastenců během heydrichiády. Od roku 2015 je jejím majitelem Československá obec legionářská, která ji opravuje.
Zdroj: M. Bekera, J. Ivanega, V. Schiebelová - Cesta k modernímu městu

