Článek
Svatavským táborem prošly během války tisíce žen více než deseti národností. Nejvíce vězeňkyň dorazilo v závěru války během takzvaných pochodů smrti. Mezi internovanými byly Francouzky, Polky, Rusky, Romky i Češky. Tábor osvobodila 7. května 1945 americká armáda. Letos od této chvíle uplynulo 81 let.
Zatímco dřevěné baráky po válce zmizely nebo byly přestavěny, betonové podzemí přečkalo desetiletí téměř bez povšimnutí. Ostatně zdejší kryt, kde je nová expozice umístěna, je jedinou dochovanou částí někdejšího tábora.
„Svou stísněnou atmosférou umocňuje sílu vzpomínek vězněných žen,“ říká Viktor Portel, kurátor výstavy přiléhavě nazvané Každá z nás měla v očích strach.
Na první pohled působí nenápadný bunkr jako další z mnoha pozůstatků války. Uvnitř se ale mění v působivé svědectví minulosti. Jakmile návštěvník vstoupí dovnitř, rozsvítí se světlo, na stěnách se objeví projekce a z ukrytých reproduktorů zaznívají příběhy žen, které zde prožily poslední měsíce války. Podobných zastavení je v podzemí několik.
Autoři expozice čerpali při její tvorbě z archivních materiálů i vlastního výzkumu. „Chtěli jsme vytvořit prostor, kde se lidé mohou zastavit a naslouchat hlasům žen, které táborem prošly,“ vysvětluje Portel.
Místo připomínající hodnoty svobody a lidské důstojnosti
Za projektem stojí sdružení Paměť národa ve spolupráci s městysem Svatava. Na přípravě se podílelo rovněž Muzeum Sokolov, které spravuje sbírku nálezů z míst, kde tábor stával.
„Intenzivně jsme spolupracovali také s historikem Vladimírem Bruženákem, který se tomuto tématu věnoval před už asi patnácti lety a vydal knihu, která vypovídá o vězněných ženách,“ dodává za Paměť národa Zdeňka Kučerová.
Nová vnitřní expozice navazuje na venkovní část projektu, kterou Paměť národa představila už loni.
Podle starosty Svatavy Radka Burdy (nez.) je připomínání někdejšího tábora důležité nejen pro obec, ale i pro celý region. „Uvědomujeme si, že minulost našeho regionu není vždy jednoduchá, ale právě proto je potřeba o ní mluvit a citlivě ji připomínat. Chceme, aby toto místo nebylo jen mementem minulosti, ale živým bodem na mapě našeho kraje, který nás učí hodnotě svobody a lidské důstojnosti,“ míní starosta.
