Článek
Zacelila se důležitá chybějící část života. „Je to pro mě strašně moc těžké a silné, poznal jsem, kde otec žil, ale zemřel tak mladý,“ svěřil se osmdesátiletý Richard z Anglie a z očí se mu draly slzy.
Příběh začal za druhé světové války. Mladičký československý voják Silvestr Müller se dostal jako mechanik na leteckou základnu RAF Dorset v Anglii. Tam se seznámil s ošetřovatelkou Josephine. V roce 1943 se vzali a za rok se jim narodil syn Richard. Jenomže byla válka a Silvestr se musel s armádou vrátit do Československa. Rodinu musel nechat v Dorsetu.
Letecký mechanik Silvestr Müller (vpravo) a Karel Hýbl ve Velké Británii u letky RAF
„Těžko mohl odejít z armády, musel poslouchat rozkazy. Pak ale přišel únor 1948 a pro komunisty se stal jako ostatní letci RAF terčem perzekucí,“ popsal historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Müller byl z armády propuštěn a patrně plánoval útěk na Západ. Byl členem tajné protikomunistické skupiny, která lidi převáděla. To ale komunisté odhalili a všechny členy pozatýkali. Müller byl za velezradu odsouzen na doživotí.
„Vystřídal několik věznic, až skončil jako další političtí vězni v uranovém lágru Vojna u Příbrami,“ řekl Velfl.
Do pátrání se před pár měsíci pustila Silvestrova vnučka
Z lágru je jedna z částí muzea. A právě sem se rodina v úterý přijela podívat na podmínky, v jakých tu komunisté vězně drželi.
Rodina z Anglie teprve v lágru uranových dolů u Příbrami viděla místa, kde byl jejich otec vězněn a kde zahynul.
Na stopu svého předka přišli náhodou. Josephine o svém manželovi mlčela a v roce 1994 zemřela, aniž by tajemství o věznění manžela někomu svěřila. „Máme jen fotografii ze svatby a otce v uniformě, kde má na rukávu nápis Czechoslovakia, jinak nic,“ vysvětlil Silvestrův syn Richard.
Do pátrání se až před pár měsíci pustila Silvestrova vnučka, Richardova dcera Louise. „Na půdě jsem našla nějaké dokumenty. Zadala jsem do vyhledávače dědečkovo jméno a našla jsem stránky muzea o výstavě, kde Silvestr figuroval,“ popsala Novinkám Louise, jak začalo pátrání.
V úterý i ona s otcem Richardem přijela. Vstoupili do lágru, dokonce do vybetonované kobky, kde byli vězni drženi za různé prohřešky. „Máme prokázáno, že tady Silvestr byl také,“ zmínil Velfl, když rodina v bunkru zapalovala svíčky.
Silvestrovi se podařilo patrně přes civilní zaměstnance dolů propašovat dopis manželce. V roce 1953 mu byl trest snížen na dvacet let. V dopisu plánoval, že se vydá za rodinou. Na to už ale nedošlo. Zahynul při důlním neštěstí v roce 1954, bylo mu necelých 37 let. O tom se už nikdo nedozvěděl.
V lágru je teď zřízené pietní místo se Silvestrovou fotografií. Richard s Louise tady se slzami položili květiny.
„Určitě mě kdysi otec choval na klíně, ale nic si nepamatuju, byl jsem malý. Všechno je pro mě smutné, ale současně se dozvídám o otci spoustu věcí a za to jsem rád. Dokonce i to, že mám v Německu sestru. Viděl jsem místo, kde otec žil, nikdy jsem nevěděl, co se mu stalo. Teď se všechno může uzavřít a člověk se s tím může v sobě smířit,“ dodal dojatý Richard.
