Kupte si bunkr. Resort obrany se zbavuje historického dědictví

Hranice Československa měly před německou rozpínavostí mimo jiné bránit železobetonové objekty lehkého opevnění, takzvané řopíky. Těžké opevnění mělo podobu pěchotních srubů. Francie jako spojenec k nám tehdy vyslala experty na stavbu opevnění, čeští projektanti postupně objekty francouzského typu Maginotovy linie vylepšili a zjednodušili.

Jenže svému původnímu válečnému účelu vlastně bunkry nikdy nesloužily, protože Adolf Hitler v roce 1938 skrze mnichovskou dohodu získal čs. pohraničí bez boje. Pouze ustupující německá vojska se zcela výjimečně v dubnu 1945 odhodlala bránit v některém z pěchotních srubů.

Opevnění se po válce stalo majetkem ministerstva obrany. To kdysi zvažovalo přeměnu části tvrzí na protiatomové kryty, avšak pro linie řopíků žádné praktické využití nenašlo. Jelikož nynější armáda jako součást NATO nepočítá s poziční válkou pěchoty na našem území, je pro ni systém předválečných bunkrů bezcenný.

Některé tvrze se tak staly národní kulturní památkou, část opevnění od státu bezplatně získaly spolky fanoušků vojenské historie (např. Klub vojenské historie v Chotěbuzi), aby je přeměnily na muzea, jiné se staly majetkem obcí. Ty ostatní se postupně nabízejí k volnému prodeji, MO se jich tedy zbavuje prostřednictvím realitních kanceláří.

Podle ministerstva je zatím převedených či odprodaných bunkrů celkem zhruba 1500, resort je totiž nabízí už delší dobu – nejprve vždy oslovil majitele pozemku, neziskové organizace a obce. Od roku 2005 se objekty bezúplatně převáděly, prodeje započaly v roce 2010. Na počátku prodávání do soukromých rukou bylo v evidenci MO kolem pěti tisíc kusů lehkého a těžkého opevnění.

„Co se týče majitelů z řad běžné veřejnosti, žádnou databází kupců bohužel nedisponujeme, proto je v podstatě nedohledatelné, kolik z nich byly fyzické osoby a kolik právnické,” uvedl na dotaz Novinek Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Jaký je o bunkry zájem v současnosti? Podle resortu má v posledních pěti letech zvyšující se tendenci, čemuž nasvědčuje fakt, že v těchto letech se každoročně takto prodalo kolem dvaceti bunkrů.

„Červencové prohlídky nabízených objektů i uzavírka nabídek již proběhly. V dalším období bude následovat vyhodnocení těchto nabídek v souladu s podmínkami výběrového řízení,“ řekl Novinkám dále Fajnor.

V nabídce realitních kanceláří byl letos třeba také řopík v Bělé pod Pradědem. Jeho majitel – resort obrany – stanovil vyvolávací cenu 15 900 korun.

„Ceny bunkrů jsou do 1. kola výběrového řízení stanovovány vždy znaleckým posudky. Závisí na jejich poloze v terénu, na aktuálním stavebně technickém stavu i možnosti přístupu k objektu. A také jde o to, zda stojí na pozemku ve vlastnictví ČR (MO), nebo na cizím pozemku,“ vysvětlil Fajnor systém stanovování cen

Jak je to ale s pozemky? Koupí si to zájemce i s ním? Nehrozí problém s vlastníkem pozemku, na kterém bunkr stojí?

„V naprosté většině prodáváme bunkry s ‚vlastními' pozemky, tedy stejně jako objekt je pozemek ve vlastnictví státu z příslušnosti hospodaření resortu MO,” sdělilo Novinkám ministerstvo.

V té menšině případů, kdy je bunkr na cizím pozemku, je podle Fajnora na novém majiteli, aby si vypořádal věcné břemeno. „Resort MO to nezařizuje a při prodeji upozorňuje, že je to záležitostí toho, kdo bunkr koupí,” dodal.

Ještě do konce roku se ministerstvo chystá prodat tři desítky bunkrů.

„Půjde většinou o objekty lehkého opevnění především na jižní, ale i na severní Moravě, kde bude k dispozici i několik objektů těžkého opevnění. Pro ministerstvo a armádu, resp. pro stát, se skutečně jedná o nepotřebný majetek, proto je nabízen po majetkoprávním uspořádání k odprodeji,“ uzavřelo ministerstvo.

Typickým příkladem lehkého opevnění ze 30. let je obecní bunkr v Nových Heřminovech. Monolit má hodnotu jako opotřebovaná stavební buňka podobných rozměrů. Daná válečná pevnost může být užitečnou investicí, pokud zájemce bydlí v okolí a uvažuje o sklepu na brambory, hraní paintballu či chce úkryt.

Pohodlnějším krytem je dvoupodlažní železobetonová stavba částečně zapuštěná v zemi. Takový pěchotní srub v Kateřinkách u Opavy, který byl součástí těžkého opevnění, nabízelo ministerstvo za minimální kupní cenu 219 tisíc Kč. Termín pro podání nabídek byl 22. červenec.

Kdo to nestihl, bude mít tedy podle MO letos ještě další možnosti.