Hlavní obsah

Kdo byli Odkolkové: Zapomenutá historie slavných mlynářů

Ačkoli jméno pražského mlynáře a pekaře Františka Odkolka zná dnes téměř každý, o samotném rodu se ví málo. Historie rodového jména Odkolek přitom sahá mnohem dál než do 19. století a rod Odkolků z Újezdce patřil mezi staré české šlechtické rody. Jak se z vladyků stali podnikatelé a proč o své slavné podnikání nakonec přišli?

Foto: Muzeum Prahy

Pekařství Odkolek na Václavském náměstí v Praze roku 1915, tedy už po založení akciové společnosti

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Odkolkové jsou starý český vladycký rod (Odkolkové z Újezdce). Antonín Kryštof Odkolek kolem roku 1700 založil v Roudnici n. L. podnikatelskou větev rodu.
  • Odkolkové postupně vybudovali úspěšné podniky v Praze; byli majiteli mlýnů a velké pekárny. Jejich podnik byl po válce znárodněn.
  • Po nedávné smrti Karla Odkolka v Německu zanikla mužská linie potomků. Jméno se vrátilo do Česka prostřednictvím Lucie Frederiky Odkolek z roudnické linie.
Článek

Když nedávno zemřel v Německu Karel Odkolek, zanikla s ním po meči poslední mužská linie potomků Antonína Kryštofa Odkolka, zakladatele podnikatelské větve jednoho z nejstarších českých vladyckých rodů, z níž vzešel i známý pražský mlynář a pekař František Serafín Odkolek. Antonín, zakladatel takzvané roudnické linie rodu, se usadil v Roudnici nad Labem kolem roku 1700 a velmi úspěšně zde podnikal.

Lidé se často mylně domnívali, že zemřelý Karel Odkolek byl potomkem Františka Serafína. Jeho předkem byl však Františkův bratranec, lékárník a drogista Karel Odkolek z Litoměřic. Litoměřičtí Odkolkové se už od 19. století hlásili k německé národnosti, byli sňatky spřízněni s německými podnikatelskými rodinami a po druhé světové válce většina z nich odešla do Německa.

Přímí mužští potomci Františka Serafína už dávno nežijí. Dospělosti se dožili dva z jeho tří synů, měli však chatrné zdraví a zemřeli svobodní a bezdětní. Nicméně starší Jindřich rodinnou firmu úspěšně vedl navzdory nemoci až do své předčasné smrti v roce 1895.

Byl významnou osobností tehdejšího veřejného života. Přispíval na Národní divadlo, inicioval založení Plodinové burzy v Praze a byl jejím prvním ředitelem, dokonce uvažoval o funkci primátora Prahy. Zemřel náhle v 53 letech v důsledku cukrovky.

Rodinnou firmu zdědila jeho nejmladší sestra Zdenka, provdaná Pinkasová. Do vlivných pražských rodin se provdaly i ostatní tři sestry, Marie si vzala barona Seemanna von Treuenwart a zamířila za ním do Vídně. Aby příjmení Odkolek po smrti Jindřicha nezaniklo, požádal manžel Ludmily, jedné z Jindřichových sester, o změnu příjmení na Götzl Odkolek.

Foto: Rodinný archiv

Jindřich Odkolek byl váženou pražskou osobností, dokonce uvažoval o funkci primátora Prahy.

Ze stejného důvodu požádala o změnu příjmení o více než sto let později, v roce 2019, také Lucie Frederika Odkolek. Pochází z roudnické linie, její čtyřnásobná prababička Frederika Odkolková, provdaná Malíková, byla tetou Františka Serafína Odkolka. Obě linie, pražská a roudnická, tak mají společné předky sahající až ke zmíněnému Antonínu Kryštofu Odkolkovi. Rodové jméno, které donedávna přetrvávalo jen u části rodiny žijící v Německu, se tedy jejím prostřednictvím vrátilo do Česka a pokračuje v další generaci.

Spor o vlastní pivo

Historií rodu se Lucie Frederika Odkolek zabývala roky. Dohledávala informace v matrikách a rodinných archivech, většinou v prozatím nezpracovaných dokumentech, a také v historické literatuře. Svoje dosavadní zjištění shrnula před dvěma lety do nevelké, ale na informace bohaté knížky Odkolek. Zapomenutá historie. Věnuje se v ní především starší historii rodu do založení akciové společnosti v roce 1912, pozdější události zmiňuje okrajově.

V roce 2019 založila Nadační fond Odkolek, aby mapoval historii rodu a především podporoval záchranu památek s nimi spojených. Památky na proslulou pražskou linii Odkolků totiž skončily spíše smutně.

Hrob Františka Serafína na Malostranském hřbitově léta chátral a z rodinné hrobky na Vyšehradě zůstaly jen trosky. Ostatky Jindřicha a jeho matky nechaly úřady v 70. letech 20. století exhumovat a zpopelnit, protože pod hrobkou ležel románský sarkofág, který bylo třeba vyzvednout a restaurovat. Kam se poděly, dnes bohužel nikdo neví, a zbytky hrobky jsou roztroušené po Vyšehradě.

Na příští rok připravuje nadační fond výstavu ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze, který spravuje rodinný archiv Götzl-Odkolek. Protože jeho část zatím nebyla zpracována a nedávno k němu nově přibyly i další části, výstava pravděpodobně přinese nové informace a ukáže i dosud neznámé památky.

Související témata:
Odkolkové z Újezdce

Výběr článků

Načítám