Hlavní obsah

Erbenovo rodiště: tady vznikla Kytice a další balady

Právo, Markéta Mitrofanovová

Listopad je měsíc, kdy se v rozmezí devětapadesáti let narodil i zemřel spisovatel Karel Jaromír Erben (1811–1870), autor slavné Kytice z pověstí národních. V době dětství a dospívání jeho rodný Miletín a okolí množstvím rybníků a hlubokými lesy připomínaly dějiště balad, které dosud straší nejedno dítko školou povinné. Dnes příjemná podkrkonošská krajina připomíná ponurou atmosféru snad jen podzimními mlhami.

Foto: Petr Horník, Právo, ČTK

Z návrší, na kterém stávala osada Byšice, budete mít statný Erbenův dub jako na dlani. V kroužku na snímku vpravo nahoře je spisovatelův portrét.

Článek

Už více než deset let se tudy můžete projít po Erbenově naučné stezce, která nabízí dvě varianty, pětikilometrovou a čtrnáctikilometrovou, ta vás zavede téměř až do Lázní Bělohrad.

V Miletíně, městečku s necelou tisícovkou obyvatel, najdete nejen spisovatelův rodný domek s expozicí o jeho životě i tvorbě a památník na náměstí, ale i místa, k nimž se váže vznik některých balad z Kytice. Názvem autora povinné četby připomíná i medový perník s oříškovou náplní ozdobený cukrovou polevou a půlkou mandle zvaný Erbenova modlitbička.

Foto: ČTK

Karel Jaromír Erben

Zůstal jen komín

V roce 1864 začal cukrovinku vyrábět vzdálený příbuzný Karla Jaromíra, který se chtěl zavděčit ženám vracejícím se z nedělní bohoslužby.

Po stopách Máje Máchovým krajem v barvách podzimu

Historie

„Zatímco jejich muži šli do hospody, ony si mohly dát perník ve tvaru modlitební knížky,“ vypráví Milan Lánský, průvodce Erbenovým rodným domkem i spolutvůrce expozic ojedinělého Muzea českého amatérského divadla, které se nachází v miletínském zámku.

Foto: Petr Horník, Právo

Erbenova modlitbička

Na místě, kde dnes stojí kamenný dům, byla v době Erbenova narození dřevěnice z roku 1734, ze které po požáru v roce 1827 zbyl jen komín. V prvním patře můžete navštívit světničku, jejíž zařízení není původní, ale vypovídá o spisovatelově době.

Jde především o malovanou almaru z roku 1833, kterou dívky dostávaly jako věno, kolébku či ševcovské nářadí připomínající obživu Erbenova otce, který si přes léto přivydělával také jako sadař. Jen čepec s mošničkou a opasek s úložným prostorem položené na stole pravděpodobně patřily spisovatelovým rodičům.

Foto: Petr Horník, Právo

Rodný domek s pamětní deskou v průčelí

Foto: Petr Horník, Právo

Světnička v patře zařízená v duchu první poloviny 19. století

V přízemí, kde také najdete repliku černé kuchyně, vedou dveře do dvou místností s expozicí. V jedné z nich jsou vystavené originály dokumentů jako Erbenovo vysvědčení nebo parte, ale například i potvrzení o nemajetnosti pro Johana Erbena (jeho úspory znehodnotil hospodářský rozvrat během napoleonských válek) vydané v Miletíně v roce 1827, na jehož základě byl jeho syn osvobozen od placení školného na gymnáziu v Hradci Králové.

Foto: Petr Horník, Právo

Milan Lánský a Erbenovo parte

Dozvíte se i ledacos ze spisovatelova rodinného života.

První vydání i komiks

K vidění jsou Erbenovy rukopisy a zejména v druhé z místností různá vydání Pohádek a Kytice. Úplně první výtisk z roku 1853 byl zařazen do soukromé dvorní bibliotéky císařovny Alžběty v Schönbrunnu.

Foto: Petr Horník, Právo

Balada Vodník v komiksovém vydání

Zvlášť dospívající návštěvníci se podle Milana Lánského často zdrží u komiksového zpracování, které si mohou i prolistovat. V baladě Zlatý kolovrat pán nepřijíždí na vraném bujném koni, ale s koňmi pod kapotou, a balada Vodník je pojata čistě eroticky.

Verše na stěnách

Stěny zdobí Erbenovy verše, mezi jinými i ty věnované rodišti: „Miletíne, pěkný Miletíne, což je mílo v tobě bydleti, dokud žití moje nepomine, zůstaneš mi blaze v paměti.“

V průčelí domku je umístěna pamětní deska, jejíhož odhalení v roce 1899 se zúčastnili například Karel Václav Rais, Alois Jirásek a Jaroslav Vrchlický. Na náměstí, na místě bývalé radnice, stojí od roku 1901 Erbenův památník. Pod bustou spisovatele je socha chlapce čtoucího knihu, z druhé strany stojí chlapecká postava Génia. Na podstavci jsou umístěny dva bronzové reliéfy, Záhořovo lože a Svatební košile.

Foto: Petr Horník, Právo

Památník na miletínském náměstí

Poblíž místa, kde se naproti faře nacházela škola, se z informační tabule dozvíte, že po odchodu na gymnázium v roce 1825 si Erben přivydělával výukou dětí z měšťanských a úřednických rodin, kterým dával hodiny piana. Především jeho matka si přála, aby se stal učitelem, protože rod Žábů, z něhož pocházela, vedl miletínskou školu.

I kvůli Karlovu zadrhávání a chatrnému zdraví – uvádí se, že trpěl slabší formou tuberkulózy – k tomu nedošlo.

Churavěl, ale přežil

Byl vůbec zázrak, že se dožil relativně vysokého věku, jeho dvojče Jan se totiž nedočkal ani dvou měsíců. Z celkem devíti sourozenců Erbenových spolu s Karlem dosáhla dospělosti jen jeho mladší sestra Josefa.

Foto: Petr Horník, Právo

Socha polednice na naučné stezce

Milan Lánský se domnívá, že právě na zdravotních vycházkách a „občerstvovacích“ zastávkách se Karel seznamoval s lidovými motivy, které inspirovaly jeho tvorbu. Podle informací na tabuli u bývalého pivovaru je pravděpodobné, že si tu o prázdninách 1832 dával budoucí spisovatel do nosu.

Psi vyli divnou věc: žetě nablízku umrlec! Tajemství děsivého hřbitova z Erbenovy balady

Historie

Pivovar založený ve 13. století patřil řádu německých rytířů. Ten nechal vysvětit i klášter, který byl za husitských dob pobořen a dochovaly se z něho jen sklepy přístupné veřejnosti. Od konce 19. století se v budově, kolem níž vede naučná stezka, už pivo nevaří. Odtud pokračuje cesta mezi poli a lesem. Povrch, který v některých úsecích tvoří louže, bláto a spadaná jablka, je sice nepříjemný, ale bohužel patří k tomuto ročnímu období.

Místa z balad

Asi kilometr trasy se překrývá s poměrně rušnou silnicí, kde je jistější uhnout zcela mimo vozovku, zvlášť před projíždějícími náklaďáky. Ještě předtím ale projdete osadou Vlkanov, která je součástí obce Tetín. Minete zvoničku z roku 2014, postavenou jako náhrada za zvony zrekvírované v obou světových válkách k vojenským účelům. Po necelých dvou kilometrech se znovu ocitnete v přírodě, u rybníka Nadýmák.

Foto: Petr Horník, Právo

Možná právě v rybníku Nadýmáku spatřily dívky svůj osud popsaný v baladě Štědrý.

Zde údajně dvě dívky prosekaly díru v ledu, aby se podívaly na svůj osud. Hana se ve vodní hladině viděla jako nevěsta, zatímco Marie spatřila svou smrt. Jistě v tomto motivu poznáváte baladu Štědrý den.

Za dva a půl kilometru převážně lesem dojdeme k dalšímu místu, které prý Erbena inspirovalo. Jde o původně románský kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem, kde se měl odehrát příběh ze Svatební košile.

Foto: Petr Horník, Právo

Kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem, kde žil poslední poustevník v Čechách.

Nachází se na návrší, na němž kdysi stávala osada Byšice. Jejím jediným pozůstatkem je právě kostel. První zmínka o něm pochází z roku 1267, takže patří mezi nejstarší památky Podkrkonoší. V 19. století tu žil Augustýn Hoření, poslední poustevník v Čechách, který nechal ke svatostánku vybudovat křížovou cestu. Jako bývalý rolník původem z Železného Brodu se chtěl oprostit od uspěchaného světa, a tak si bývalou márnici upravil na obydlí a staral se o kostelík i hřbitov.

Fürstová chtěla podtrhnout Erbenův talent

Kultura

Z odpočinkového místa pod přístřeškem u hřbitova je krásný výhled na Bělohradskou kotlinu a na rybník Byšička hned pod kopcem, u kterého roste památný Erbenův dub. Stáří stromu se odhaduje na čtyři sta let a jeho obvod činí více než šest metrů. Odtud se lesem a polní cestou dostaneme zpět do Miletína, kde se napojíme na kratší verzi Erbenovy stezky. Ta nás přivede mimo jiné na popraviště, kde na zaniklém hřbitově byli pochováni spisovatelovi rodiče.

Foto: Petr Horník, Právo

Od „popraviště“ vede březová alej vysázená před deseti lety. Místo Erbena údajně inspirovalo k napsání balady Dceřina kletba.

Kromě toho, že toto místo Erbena inspirovalo k napsání balady Dceřina kletba, nachází se tu také křižovatka se stezkou T. G. Masaryka z 20. let minulého století, na které se symbolicky setkávají dva velikáni českých dějin. První československý prezident navštívil Miletín v roce 1929.

„V Erbenovi máte program zachovávat vše, co je krásné a zdravé z našeho národního bytu, a tvořivě přidávat, čeho nová doba vyžaduje,“ prohlásil tehdy prezident Masaryk.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám