Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Kvůli kapitulaci vydává 8. května o půlnoci velitel vojenského velitelství Velké Prahy generál Karel Kutlvašr rozkaz, kterým povstaleckým jednotkám nařídil, aby jako součást spojeneckých sil byly vázány klidem zbraní až do půlnoci 9. května.
Nacisté si byli vědomi, že válka je prohraná. Německé námořnictvo kapitulovalo už 4. května 1945 v 18:20 v hlavním štábu britského polního maršála Bernarda Montgomeryho. Nástupce Hitlera, velkoadmirál Karl Dönitz vyslal náčelníka operačního štábu vrchního velitelství ozbrojených sil (OKW) generálplukovníka Alfreda Jodla, aby na žádost spojenců podepsal bezpodmínečnou kapitulaci.
V Remeši, kde bylo sídlo vrchního velitelství spojeneckých expedičních sil (SHAEF) v čele s Dwightem Eisenhowerem, Jodl bezpodmínečnou kapitulaci Německa podepsal.
Listinu dále podepsali americký generálporučík Walter Bedell Smith, sovětský generálmajor Ivan Susloparov a francouzský brigádní generál François Sevez.
Akt o vojenském vzdání se
1. My, níže podepsaní, jednající z pověření německého vrchního velení, vzdáváme tímto bezpodmínečně vrchnímu veliteli spojeneckých expedičních sil a současně sovětskému vrchnímu velení všechny ozbrojené síly na pevnině, na moři i ve vzduchu, které jsou dnešním dnem pod německou kontrolou.
Kapitulace v Berlíně
Němci však museli kapitulovat ještě jednou. I když byl kapitulaci v Remeši přítomen zástupce Sovětského svazu Susloparov, Stalin, který o podpisu předem nevěděl, trval na podepsání dalšího kapitulačního dokumentu přímo v Berlíně. Celý ceremoniál se tak opakoval s mnohem větší pompou 8. května v německém hlavním městě v bývalém důstojnickém kasinu v Karlshorstu.
Pod vlajkami se táhne téměř podél celé stěny dlouhý stůl, kde budou sedět představitelé spojeneckého velení, kolmo k němu stojí další tři stoly. Krátký stůl u vchodu je pro německou delegaci, prostřední pro naše a spojenecké generály a třetí pro nás dopisovatele. Podepsání kapitulace, plánované zprvu na dvě hodiny odpoledne, začíná až večer.
Francouzi požadovali, aby i na tomto dokumentu byl jejich podpis, což vedlo k odkladu aktu.
„Konečně přicházejí do sálu představitelé spojeneckého velení Žukov, Tělegin a s nimi Vyšinskyj, Tedder, Spaatz a de Lattre de Tassigny. Došlo při tom k nedorozumění. Několik našich generálů, kteří přišli trochu později než ostatní, usedli ke krátkému stolu. Vtom k nim přiskočil důstojník a něco jim zašeptal. Naši generálové, kteří si sedli ke stolu určenému kapitulujícím Němcům, vyskočili, jako by je uštkl, a honem si přesedli,“ napsal Simonov v knize Dny byly nekonečné.
Když si všichni sedli a reportéři pořídili záběry, Žukov vstal a suše řekl: „Přiveďte německou delegaci.“
Dveře se otevírají dokořán a vstupuje Keitel, Friedeburg a Stumpf… U středního stolu začínají podepisovat dokumenty nejprve Žukov, Tedder, Spaatz a jako poslední de Lattre de Tassigny.
Žukov vstává a říká: „Německá delegace žádá, aby podepsala akt bezpodmínečné kapitulace. Ať přistoupí a podepíší zde.“
První vstane Keitel, přistoupí k úzké straně stolu, usedne do prázdného křesla a podepíše několik exemplářů. Za ním jdou podepisovat Stumpf a Friedeburg. Žukov říká: „Německá delegace může opustit sál.“
Simonov pociťoval úlevu: „Kapitulace je podepsána. Válka skončila.“ Sověti za skutečný akt kapitulace považují ten opakovaný.
Kvůli zdržení v SSSR a v Rusku připadá den vítězství na 9. května. V Berlíně sice ještě nenastala půlnoc, ale v Moskvě už byl nový den.
V Berlíně kapitulaci za Německo podepsali polní maršál Wilhelm Keitel, generál admirál Hans-Georg von Friedeburg a generálplukovník Hans-Jürgen Stumpff, za spojence maršál Sovětského svazu Georgij Konstantinovič Žukov, americký generál Carl Spaatz, britský vrchní letecký maršál Arthur Tedder a francouzský armádní generál Jean de Lattre de Tassigny.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.