Článek
Lurdy severních Čech. Takové přízvisko získal v druhé polovině 19. století severočeský Filipov u Rumburku. Tisíce poutníků z Čech, Saska i dalších zemí sem každoročně přicházely ve víře, že se dočkají podobného milosrdenství, k jakému tu už došlo.
Za všechno může příběh místní ženy, Magdaleny Kade (1835 - 1905). Od útlého dětství měla složitý život. Narodila se do chudé, německy mluvící rodiny. Ve třinácti letech přišla o otce a zhruba ve stejné době začaly její dlouhodobé zdravotní problémy. Postupně prodělala zápal plic, zánět pohrudnice, průduškový katar a později i zánět mozkových blan, při němž byla několik dní v bezvědomí.
Nezvládala se starat sama o sebe. Dále nepředvídatelně upadala do mdlob a po smrti matky o ni pečoval její bratr a následně také její přítelkyně. Nedlouho před třicátými narozeninami se Magdaleně začaly v oblasti hrudníku objevovat hnisavé puchýřky, které se stále šířily.
„Ani doktor Görlich z Neugersdorfu, ani doktor Ulbrich z Jiříkova si s ní nevěděli rady, naordinované koupele situaci spíše zhoršily, mazání ran hojivou mastí mělo jen malý účinek a tlumení bolestí morfiem přestávalo být efektivní,“ popsala Lenka Slámová pro magazín Knihovny Ústeckého kraje Okulta.
Zobrazení Magdaleny Kade
Lékaři nakonec zesláblou ženu, která začala trpět i halucinacemi, prohlásili za nevyléčitelnou. V prosinci 1865 přijala Magdalena svátost pomazání nemocných a její okolí se začalo smiřovat s nevyhnutelností jejího úmrtí.
V noci z 12. na 13. ledna 1866 se ale všechno změnilo. V šeru světnice se Magdalena o čtvrté hodině ranní opřená o lokty modlila a upřeně se dívala na obraz Panny Marie Bolestné. Z něj najednou začalo vycházet světlo, které prozářilo světnici jako ve dne, a v té záři se objevila postava se žlutou korunou na hlavě. V ní Magdalena poznala Matku Boží.
Panna Marie na Magdalenu promluvila. Řekla jedinou větu: „Mein Kind, von jetzt an heilt’s“ (Mé dítě, nyní se uzdravíš) a zmizela. Třicetiletá Magdalena Kade se zázračně uzdravila. Už den nato vstala a uváděla, že necítí žádné bolesti. Během několika dní se jí také zacelily rány na těle a všem o uzdravení skrze mariánské zjevení vyprávěla. Od té doby už nikdy nestonala.
A Filipov už od té doby nebyl neznámou vesnicí. Zázrak vzbudil i v dalekých krajích velký zájem a lidé začali do Filipova přicházet v naději, že i oni nebo jejich blízcí se také dočkají uzdravení.
Magdalena Kade (1835 - 1905)
- narodila se 5. června 1835 ve Filipově, zemřela tamtéž 10. prosince 1905
- z vděčnosti za své uzdravení pečovala o poutníky přicházející do Filipova, později pracovala ve starobinci v Jiříkově a chodila také ošetřovat potřebné v nemocnici a v chudobinci
- dožila v malém domku své tety za filipovským kostelem
- v roce 1991 byly exhumovány její ostatky a v Národním muzeu v Praze je zkoumal prof. Emanuel Vlček a doktor Vítězslav Kuželka. Zjistili, Zjistil, že Magdalena trpěla hysterií, provázenou křečemi, halucinacemi a častým bezvědomím. Později se přidalo vleklé, bolestivé a v té době nevyléčitelné onemocnění kůže (pemfigus)
- k poslednímu odpočinku byla definitivně uložena 13. ledna 1994 ve filipovské bazilice, konkrétně poblíž vchodu do kaple, kde dříve stával dům její rodiny
Už v květnu 1866 byl stolek v Magdalenině původní světnici proměněn na oltář a z jejího domova se stala kaple. Nakonec celý dům od Kadeových odkoupil kaplan Storch a na místě zjevení instaloval mramorovou desku s vytesanou větou, kterou Magdalena vyslechla od Panny Marie.
V místě, kde k zázraku došlo, se nakonec v roce 1870 začala stavět opravdová kaple. Vysvěcena a slavnostně otevřena byla 13. ledna 1873, v den sedmého výročí od zjevení. Na otevření kaple se přišlo podívat 20 tisíc věřících.
Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově u Rumburku.
Už tehdy bylo zjevné, že ani kaple nebude obrovskému zájmu poutníků stačit. Díky jejich štědrým darům se nakonec ve Filipově začal stavět novorománský kostel. Navržený byl tak, aby přesné místo bylo před oltářem a kněz tak při mši stál před ním. Vedle kostela vyrostl i klášter, v němž redemptoristé pečovali o poutníky.
U příležitosti 60. výročí zjevení udělil papež Pius XI. kostelu titul bazilika minor, který se propůjčuje významným kostelům. Uvádí se, že na konci 30. let patřila filipovská bazilika mezi nejnavštěvovanější středoevropská poutní místa. Právě díky tomu si Filipov vysloužil označení Lurdy severních Čech.
