Článek
Unikátní křížový půltolar pochází z Vídeňské mincovny a byl v 18. století vyražen ze stříbra. Mincovní produkce Josefa II. byla součástí tehdejšího běžného oběživa, jímž lid při každodenních úkonech platil. Vedle mincí konvenční měny byly v platnosti právě též křížové tolary a jejich díly, které měly díky dobré jakosti vzácného kovu přibližně o desetinu vyšší kurz.
„Velký zájem byl převážně o ražby tuzemské provenience – československé dukáty a zlaté a stříbrné ražby Habsburků jako právě unikátní půltolar Josefa II. z vídeňské mincovny… Souhrnně řečeno, výsledné ceny vystřelily nad očekávání vysoko,“ popsal Novinkám aukční analytik ART+ Jan Viduna.
Podobizna Josefa II.
Křížový typ mince prvořadě sloužil jako platidlo v někdejším Rakouském Nizozemí, které se v období 1714 až 1794 rozkládalo zejména na území současné Belgie, Lucemburska, části severní Francie a právě také části dnešního Nizozemska. Josefovy vlastní pragmatické reformy navíc do dnešního dne představují výrazný krok směrem k moderní měně a bankovnímu trhu.
Vladař Josef II. se snažil o zavedení papírových peněz jako součást finančních reforem v habsburské monarchii. Tento proces začal už za jeho matky, císařovny Marie Terezie, která v roce 1762 vydala první papírová platidla, tzv. bankocetle.
Schlikovský tolar ze stříbra patřil k tahákům aukce.
Přestože se jako panovník snažil o modernizaci finančního systému, úplný přechod od mincí k papírovým penězům představoval dlouhodobý přerod, který se plně završil až v 19. století. Bankocetle sice nebyly v moderním slova smyslu bankovkami, protože šlo de facto o státovky, ale představovaly klíčový krok k modernímu měnovému systému v Rakousku.
Dotyčná 5. aukce Kendro celkově představovala svého druhu výběrovou dražbu. „Byly na ní soustředěny vzácné až extrémně vzácné mince v exkluzivních kvalitách zejména z období vlády Habsburků a také exkluzivní dukátové a medailové ražby moderního Československa,“ dodal analytik s tím, že aukce také obsahovala ražby šlechtických rodů, církevní ražby a řadu ražeb německých z 19. století.
Nejdražší mince celé aukce Svatováclavský dukát z roku 1951.
Nejdražší položkou aukce o 224 exemplářích představoval dvoudukát z roku 1951. „Jedná se o mimořádný exemplář s ražebním leskem v plochách! K minci je navíc přiložen posudek soudního znalce Radima Václavíka,“ uveřejnila aukční síň Kendro před aukcí. Exkluzivní dvoudukát z vyvolávací ceny stanovené na 243 tisících korunách vystřelil na částku skoro 1,3 milionu korun.
Mezi další pozoruhodné mince patřil stříbrné jáchymovské tolary z 16. století ražené šlechtickým rodem Schlicků. „Zajímavostí je, že z názvu tohoto druhu mince se zrodilo pojmenování pro současnou měnu USA dolar. Na aukci se tolar Štěpána Schilka a jeho bratrů vydražil za víc jak 350 tisíc korun,“ dodal Jan Viduna. K vůbec nejstarším draženým platidlům patřila zlatá keltská duhovka z období 70 až 40 let před Kristem za finální sumu necelých 82 tisíc korun.
Zlatá keltská duhovka byla také součástí dražby.
