Článek
Současný provozovatel se o podnik stará už patnáct let, již dříve tu pracoval, a když se naskytla možnost bufet převzít, neváhal.
„Ale nevěděl jsem, jaký bude koncept, tak mě napadlo, že vlastně nemusím dělat nic, že to tady jen dáme do kupy, umyjeme a že z toho uděláme retro, což se docela chytlo,“ směje se Daniel Konrád.
Do vzpomínek na staré časy zde noří návštěvníky spousta reliktů doby – od dobových cedulí a plakátů přes staré nádobí a košíky pletené z drátu ze socialistických samoobsluh po starý psací stroj, vysavač nebo vytáčecí telefon. Konrád tu má prý schovanou i zaniklou značku československých cigaret Lípa nebo neotevřenou lahev slivovice z 80. let.

Retro bufet v Novém Boru
Řadu artefaktů mu přinesli kamarádi a sami zákazníci. „Takže jsme tu měli takovou výstavku, bylo tady toho mnohem víc, ale už to spíš vypadalo jako muzeum, tak jsem půlku dal pryč a mám ji ve skladu,“ říká Konrád.
Tu správnou atmosféru dodávají podniku i původní velká okna nebo stoly s křiklavě barevnými ubrusy, pokryté ochrannou plastovou fólií. „Dá se říct, že i ty výdejní pulty, to je všechno původní. Říkali mi zdejší chlapi, že se ten bufet stavěl v roce 1973, a to já jsem se narodil,“ prozrazuje.
„Bylo to prý stavěné v akci ‚Z‘, to byly takové neplacené pracovní soboty, kdy se všichni dohodli, že si postaví samoobsluhu nebo právě bufet,“ vysvětluje provozovatel Retro bufetu 1982.
A proč do názvu vybral právě tento rok? „To je doba, kdy mi bylo devět let, kdy jsem začal víc vnímat svět kolem sebe. To byla ta ‚správná doba‘ a mně to nějak utkvělo v paměti,“ vysvětluje Konrád, který se stará hlavně o provoz, ale také vaří, když je potřeba.
Guláš i kuře à la bažant
Jediné, co v nedotčené jídelně časem prošlo modernizací, je vybavení kuchyně. Ta vaří převážně tradiční česká jídla, některá s retro nádechem, jiná modernější.
„Takový guláš je věčný! Taky vepřové se zelím a knedlíkem, omáčky, držková polévka, boršč, svíčková nebo kuře na paprice,“ zmiňuje Konrád z nabídky, kterou mívají. Vaří tu i „retro“ jídla jako kuře à la bažant, kuřecí steak s broskví a občas vrátí na menu taky katův šleh. Pro milovníky sladkého někdy mají buchtičky s krémem nebo palačinky.

Vystavena je tu řada reliktů doby.
„Dřív se vařívalo v podstatě skoro to samé, zaleželo na lidech. Jediný problém, co byl, že byla kuchyně svázaná normami, nešlo tvořit a vymýšlet si, nebyl tak široký sortiment a výběr,“ myslí si.
UHO tu nevaří
Řídké omáčky a přílohy bez chuti naštěstí nechali v předrevolučních dobách, snaží se tu vařit poctivě a na porcích nešetřit, jak zmiňují někteří zdejší strávníci a jak jsme měli také možnost ochutnat.
Ceny za hlavní jídlo se v den našeho natáčení pohybovaly od 139 do 189 korun, za 139 Kč se dalo pořídit i celé menu s polévkou a nápojem. Určovat ceny není podle provozovatele jednoduché, trh je velmi proměnlivý.
„Vždycky přijde něco, z čeho se člověk vyděsí, byly to energie, teď jsou to nemocná zvířata, ale vždycky se to nějak srovná, věřím, že nebudeme muset přistupovat k nepopulárním opatřením, jako je zdražování,“ doufá.
Bufety mají navíc podle něj o něco snazší pozici než klasické restaurace. „Hodně lidí se potřebuje rychle najíst a jít,“ myslí si. Díky místním zákazníkům, které mnohdy zná osobně, má navíc okamžitou zpětnou vazbu – pochvaly i připomínky.
Na obědy sem chodí prý jak řemeslníci či senioři, tak třeba právníci. Objevují se tu i turisté a milovníci retra, kteří se sem přicházejí vrátit v čase o desetiletí zpět.
„Mně tady chutná hodně,“ říká nám u talíře kulajdy Jan, jeden ze strávníků, který do bufetu chodí většinou dvakrát do týdne. „Ceny jsou tady podle mě lidové a velké porce,“ dodává jeho bratr Martin s tím, že sem už jako malí chodili na obědy za maminkou, která tu pracovala.
„Mám celkově rád dřívější dobu a retro, mně to tady vyhovuje,“ hodnotí prostředí jídelny další návštěvník Jan.
Dokud koncept socialistického bufetu bude fungovat, provozovatel nechce nic měnit. „Ovšem dům je v rekonstrukci a nový majitel plánuje, že by udělal nová okna. Pro ten dům je to dobře, ale pro duši toho retra už to nebude ono. Mají být pořád velká, tak se necháme překvapit,“ dodává na závěr.
Znáte i jiné zajímavé tematické podniky? Dejte nám o nich vědět v komentářích.