Článek
Na Štědrý večer se Češi nejčastěji scházejí doma, obvykle jen v rámci vlastní domácnosti (72 %). Mladí ve věku 18–29 let zůstávají doma méně často (60 %) a více tráví večer u širší rodiny doma nebo odjíždějí k příbuzným, což souvisí s tím, že často ještě nemají vlastní rodinu, a tak preferují přisednout k hostině u svých příbuzných.
Není tajemstvím, že se ona štědrovečerní hostina napříč zemí liší. Vliv má obecně více faktorů: region, finanční zázemí a ve výrazné míře také věk strávníků.
Kapr? Ano, ale…
Štědrovečerní hlavní chod je v Česku, alespoň zatím, převážně velmi tradiční. Obvykle dominuje kapr (hlavním chodem pro 45 %) a kuřecí řízek (24 %). Výrazně se přitom projevuje generační posun, jelikož kapra preferují nejčastěji lidé věkové skupiny 60+ (56 %), zatímco u skupiny 18–29 let je kapr méně populární (33 %) a naopak převažuje kuřecí řízek (38 %; oproti 13 % v rámci skupiny 60+). Mladí také volí jiné ryby než kapra.
Existují i některé geografické a sídelní rozdíly. Kapr zůstává celkově nejtradičnějším štědrovečerním pokrmem, zejména na Moravě, v Jihočeském kraji a ve velmi malých obcích do 1 000 obyvatel (55 %). Kapr je sice nejoblíbenějším štědrovečerním pokrmem i v Praze, ale právě zde se na Vánoce jí kuřecí řízek nejčastěji z celé republiky.
Z polévek se pak nejčastěji podává rybí (30 %) a také hrachová (12 %) nebo vývar (12 %). Stejně jako u hlavního chodu volí starší generace tradici a podává rybí polévku nejčastěji a regionálně se liší i typické varianty, například v Moravskoslezském kraji jedí nejčastěji polévku hrachovou, ve Zlínském je oblíbená houbová či kyselica.
„Téměř třetina domácností se bez štědrovečerní polévky obejde. Pravidla stolování se tak postupně vzdalují menu o několika chodech, které bylo dříve běžné. Tento trend může být také spojený s tím, že jsou štědrovečerní porce tak velké, že zkrátka na polévku lidé nemají příliš pomyšlení,“ dodává analytička STEM/MARK Eliška Blažková.
Salát bez nakládaček? Nikdy
V otázce „co do bramborového salátu nepatří“ se ukazuje silná shoda na několika „zakázaných“ i naopak skoro „povinných“ ingrediencích. Nejvíc lidí v salátu odmítá houby (84 %), kečup (80 %) a jablko (55 %), přičemž právě kečup vyvolává napříč generacemi nejvíce emocí. Na opačném konci stojí suroviny, které se zpochybňují jen výjimečně: nakládané okurky (2 % zpochybňuje), majonéza (3 %) a vařené vejce (4 %).
Generačně se rýsují jemné rozdíly. Pro srovnání, lidé 60+ častěji preferují tradičnější bramborový salát s mrkví a hráškem a zároveň častěji razí názor, že do salátu patří také jablko. Naopak u nejmladších (18–29 let) je, při srovnání s ostatními věkovými skupinami, „odpor“ k jablku nejsilnější. Mladí by dále častěji vynechali vařené vejce v salátu (10 % lidí ve věkové skupině 18-29 let si myslí, že do salátu nepatří), stejně jako nakládané okurky (8 %).
Rozdíly se ukazují i regionálně. Pokud se znovu vrátíme k překvapivé ingredienci, kterou je kečup, méně ho odmítají Pražané, zatímco na Moravě a zejména ve zbytku Čech je zavržen striktněji. I tak je však skutečnost, že jej v bramborovém salátu vítá každý pátý Čech, na pováženou. Kontroverzní je i uzenina v salátu, méně vadí v Praze a ve zbytku Čech, zatímco Morava je ostře proti.
Vánoce stresují spíše ženy. Proč asi?
Novoroční předsevzetí si většina Čechů nedává (64 %), a pokud ano, většinou přiznávají, že je pak stejně nedodrží. Pravidelné stanovování předsevzetí je typické pro věkovou skupinu 30–44 let (32 %), zatímco lidé 60+ si je dávají nejméně (10 %).
Nadpoloviční většina Čechů vnímá letošní Vánoce jako pohodové (54 %), zároveň však více než třetina populace pociťuje zvýšenou psychickou zátěž. Ženy častěji vnímají Vánoce jako náročné až velmi náročné (souhrnně 43 %), zatímco u mužů jde o 29 %.
V hodnotové rovině jsou pro většinu populace Vánoce spojené s rodinou a společně stráveným časem (78 %), následuje klid a odpočinek (45 %), tradice (18 %), duchovní rozměr (9 %), dárky (6 %) a jídlo a pití (5 %). Rodina jako klíčová hodnota je nejsilněji akcentována v malých obcích do 999 obyvatel (85 %), zatímco ve velkých městech nad 10 000 obyvatel je tento podíl nejnižší (70 %).
Odpočinek nejvíce zdůrazňuje nejmladší skupina 18–29 let (60 % v rámci věkové skupiny), zatímco u 60+ je tento aspekt významný nejméně (29 %). Naopak tradice a duchovní rozměr Vánoc jsou právě pro starší populaci 60+ výrazně důležitější (36 %).