Článek
Založení firmy v ČR trvá až 25 dní, nejdéle z celé EU. Evropský průměr je okolo 12 dnů. Zároveň je u nás pro založení podnikání potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích. Nelze se proto ani divit, že v Česku je spíše průměrný počet firem. Na milion obyvatel zde vychází 3897 podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž unijní průměr činí 4060.
V ČR je také málo startupů, nově zakládaných inovativních firem, a to 131 na milion obyvatel, což odpovídá také 21. místu v Unii. Právě startupy přitom podle autorů analýzy k indexu mají velký potenciál proměnit Česko z montovny na „mozkovnu“.
Tvařte se jako malé a střední, vzkázal Síkela velkým firmám. Šlo o nadsázku, tvrdí ministerstvo
Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v severských státech. „Nejpříznivější podnikatelské prostředí mají ve Švédsku a Finsku. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny,“ uvedl analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech Milan Mařík.
Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. „Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ dodal Mařík.
Daň firem patří mezi nižší
Čeští podnikatelé si ale v celoevropském kontextu nemohou stěžovat na nastavení daní. Například česká korporátní daň stanovená na 19 procent je desátá nejnižší v EU. Zde jsou zároveň patrné poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco třeba v Maďarsku korporátní daň činí jen 9 %, ve Francii odpovídá 25 %, a na Maltě dokonce 35 %.
Tuzemské firmy také patří v Unii mezi ty, které relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 % HDP, což řadí Česko na 11. příčku v EU. Ve Švédsku, kde je podle výsledků tohoto pilíře Indexu prosperity Česka podnikatelské prostředí nastaveno nejlépe z celé EU, podniky do výzkumu a rozvoje investují 2,6 % HDP.
Ještě loni měly navíc české firmy s odběrem 500–2000 MWh i třetí nejnižší náklady na elektřinu. To se ale letos dramaticky změnilo. „Energie byly u nás řadu let velmi levné. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale vzrostly jejich ceny – v některých případech až několikanásobně. Nejen pro řadu domácností, ale i firem jsou ceny nyní likvidační,“ konstatoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
MMF opět zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok
Podpora státu je teď podle něj důležitá, klíčový nicméně bude postoj EU. „Nyní potřebujeme jednotné celoevropské řešení. Bez něj dojde k tomu, že si členské státy začnou podporovat své podniky po svém. To by způsobilo, že bohatší státy si budou moci dovolit štědřejší podporu, což sníží konkurenceschopnost českých firem,“ zdůraznil.
Kromě jednodušší legislativy a větší podpory podnikání a startupů by podle tvůrců indexu pomohlo zvýšení přidané hodnoty tvořené domácími firmami. Zahraniční firmy totiž v ČR stojí za 43 % veškeré přidané hodnoty, zatímco třeba v Německu tvoří jen 19 % a ve Francii 17 %.
„Česká ekonomika je z velké části subdodavatelská, když řada firem působí jako dodavatel koncovému výrobci. Tím přicházíme o vyšší marži i nezávislost na odběratelích,“ podotkla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Česká ekonomika podle ní nutně potřebuje transformaci. „Té dosáhneme pomocí podpory vlastních finálních produktů, značek a investic do digitalizace a robotizace,“ dodala.